Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdy neviete
Autor
Arthurs
Nikdy neviete
ako dlho vám bude trvať, kým si nájdete svoju hru
je tu pár mimoriadnych, ktorí hneď vedia
tých ale nie je to veľa, väčšinou potrebujete viac času
niektorí síce menej, no mnohí na svoju rolu
sami nikdy neprídu, lezú na inú horu
napríklad ja nikdy neviem, aj keď zavriem oči
či skutočne spím, alebo bdiem
niečo treba spočítať, niečo odhadnúť, niekde zariskovať
celá tá hromada, jej dohra, akoby iba pre mňa
nech by som sa uchýlil kamkoľvek, mám priamy kontakt
tu, v tomto tele celý svet, všetko čo by ste len mohli chcieť
trblietky, zvonivý smiech, keď privriem oči, preliezam
nechávam sa priťahovať silou toho, čo naozaj milujem
prázdnym, tmavým miestom, v ktorom nie je žiadny bod
a ja? začínam tam od začiatku, musím byť blázon
2 názory
Rozhodně smysluplná báseň, vždy se ti daří gradovat závěr, ale viděno mou unavenou mysli staršího člověka, mám pocit (už podruhé u tvé tvorby), že jakmile se pustíš do rozsáhlejšího textu, působí, je to z něj cítit, káravost, byť pojata formou sebereflexe. Je to možná dáno podle mne i tou nadbytečnou "ukecaností", takže jsem měl, a zde znovu připomínám své unavené vnímání, problém vstřebat pointu napoprvé, protože tím množstvím obrázků jsem byl rozptýlen, stále jsem čekal, kdy to přijde. Tvé krátké texty, ale četl jsem jich zde jen asi pět, dávají vyniknout tvé schopnosti sdělit i citlivým obrazům. Ale závěr je skutečně výtečný.