Nekonečný kruh podle Jana Wericha

Nekonečný kruh podle Jana Wericha



Přemítám, že po každém nepěkném činu následuje u lidí špatné svědomí a to je stres. Ze špatného svědomí mindrák a to je také stres. Z mindráků další chyby a je tu nekonečný kruh. Špatné svědomí má každý z nás, mindrák větší či menší a těch se také bojíme, protože obzvláště u mocných lidí a provokatérů, kteří si hojí své mindráky na těch druhých. Nakonec poznali jsme všichni ve svých životech. A ten, kdo to nepřizná, tak mlží.

Potom naše společnost a především politická scéna vypadá jako houfec trhovkyň, které se překřikují při nabídce svého pochybného zboží a člověk si klade otázku, kde jsou všichni ti slušní, kde postávají opodál, vytlačeni hubatou konkurencí do své zóny klidu a pokoje.

Někdy se zamýšlím, jak je lidská blbost velká. Tak, jak to říkával Jan Werich. Toho jsme měli moc rádi, byl to vrstevník mého dědy a jako dítě, si pamatuji návštěvu ve Velharticích, kde pobýval na letním bytu. Jan Werich byl moc moudrý člověk. Také říkával: "Kde je blb, tam je nebezpečno". Mám ty nejkrásnější vzpomínky, doslova nezapomenutelné, a jeho knihu Fimfárum, uchovávám jako poklad krásy českého jazyka, moudrosti a radosti.



A tak toto kratinké zamyšlení, zakončím krásným citátem :



„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“ 

Jan Werich