Stáří přátelé

Přišli mí staří přátelé  

něžně obklopili stůl  

setřeli si z tváří pot a slzy  

a smějí se  

Smějeme se  

v očích jiskřičky  

snad vzpomínky na Vánoce  

slunce buší do slunečníků  

a hřeje mě mezi lopatky  

Cukají mi koutky  

vedle mých starých přátel  

A všichni se tak urputně snažíme  

zachovat si tvář  

probudit sám sebe  

nebo možná usnout opět v sen  

být jen jako hejno mušek  

co krouží nad rybníkem 

a nedotknout se hladiny  

Hřeje mě slunce do zad  

v přítomnosti starých přátel  

Ale někomu  

snad něco chybí  

snad si nevšimli  

že hladina klesla  

a zatímco se staří přátelé smějí  

někdo u vedlejšího stolu  

připíjí na život  

Já uzavřel dohodu  

sám se sebou  

že se nic nestane  

když se na chvíli přestanu snažit