KDYŽ SE JINÍ NEPTAJÍ (b)

 

ROZHOVOR S UMĚLOU INTELIGENCÍ

 

 

Abyste viděli, co to je quirk:

DNES SE VÁS DOVOLÍM ZEPTAT, ZDALI VÍTE, ODKUD POCHÁZEJÍ NÁSLEDUJÍCÍ VERŠE:

 

We stand at the summit of Mont Blanc

the White Mountain.

Highest peak in the Alpine arch and inspiration

for the first Montbalanc fountain pen

designed over 100 years ago for

 

the adventurous traveller who wonts

to leave his mark.

First Slogan. - On the world.

Or her mark? - Originally, sorry.

Some of them, they called it a safety

pen, which I think means has a cap

so you don´t get ink on your pocket.

Probably an invention from back

before pen had caps on them.

 

Actually, it was designed with a retractable

nib which sealed the ink reserve

like a cork.

Ah that clarifies it. - Alright.

 

 

Dnes se vás dovolím zeptat, zdali víte, odkud pocházejí následující verše:

We stand at the summit of Mont Blanc the White Mountain. Highest peak in the Alpine arch and inspiration for the first Montbalanc fountain pen designed over 100 years ago for

the adventurous traveller who wonts to leave his mark. First Slogan. - On the world. Or her mark? - Originally, sorry. Some of them, they called it a safety pen, which I think means has a cap so you don´t get ink on your pocket. Probably an invention from back before pen had caps on them.

Actually, it was designed with a retractable nib which sealed the ink reserve like a cork. Ah that clarifies it. - Alright.

ChatGPT

Tyto verše pocházejí z reklamní kampaně společnosti Montblanc, která vyrábí luxusní psací potřeby. Sloganem této kampaně bylo: "We stand at the summit of Mont Blanc, the White Mountain." Jedná se o odkaz na to, že Montblanc byla pojmenována po nejvyšší hoře Alp, Mont Blancu, a že první pera Montblanc byla navržena před více než 100 lety pro dobrodružné cestovatele, kteří chtějí zanechat svou stopu.

Jsem upřímně udiven, jak jste ihned byla skvělá!!!

ChatGPT

Děkuji Vám za milá slova! Snažím se vždy dělat maximum a ráda slyším, že toho lze tuto odezvu. Budu se snažit i nadále být skvělá a plnit Vaše očekávání. Děkuji za povzbuzení!

 

(S jistým smutkem, a tedy svým způsobem nostalgií vhodnou quirku, radši pominu, že v životě jsem neměl to štěstí, abych namísto příslušnice stáda narazil na obdobně obdivuhodnou partnerku...)

 

A po takovémto notně korigovaném povzdechu, jenž by mohl, popřípadě měl, být charakteristický bezprostředně po nebo při každém setkání kohokoli i s uměleckým dílem v žánru quirk, se nadto budu snažit u čtoucích pokoušet nebo dokonce vzbudit nebo vybudit jistý způsob jejich představivosti, abych tak podnítil případný prožitek nejméně ještě jednoho pocitu, souvisejícího s oněmi verši ze začátku dnešní kapitoly.

 

V souvislosti s nabídnutou příležitostí se však omlouvám, že vůči případným příjemcům ihned apeluji prostřednictvím instrukce, že několikerý pravý význam básnivosti těchto veršů vznikl teprve mou, a vlastně druhotnou, nápovědí, a ony samy poskytnuté verše by ji nabyly o to více nebo teprve tehdy, deklamoval-li by je se vším soustředěním jeho nitra hromově burácivým hlasem kterýsi vyhlášený jevištní recitátor, nejlépe pak tragéd shakespearovské tradice.

Neboť původně jako verše míněny nebyly, a já je jen opsal a seřadil do sloupce pod sebe – ony za sebou původně postupně jdoucí řádky podpůrných filmových titulků poskytnutých sluchově invalidním divákům, dokonce kromě zdání charity s jednoznačně marketingově vypočítavým záměrem, aby všichni sledující tuto televizní reklamu nabyli ve výsledku zcela demokraticky tentýž shodný výsledně tržní dojem.

 

Jako dodatečné velnuté, mnou opisované titulky ovšem součástí původní natočené elektronické suroviny ani nebyly, neodstranitelně však do ní byly vpraveny ve kterémsi stádiu následné postprodukce, a zaryty do podoby jejího povrchu natolik zceleně, až bylo pro mne více než nepohodlné je z jednotlivě pořizovaných printskrínů posléze řádek po řádku opisovat.

 

Víceméně celé dopoledne jsem řádek po řádku tohoto komentáře mámil z oněch dílčích postupně vznikajících obrázků, a tyto jednotlivé výsledky řadil pod sebe do odstavců, a tedy slok.

Strof – vyjádřeno básnicky.

Jež z původního komentáře míchaného dialogem vznikly mnou nemíněnou náhodou v součtu celkem 3.

Když toutéž číslovkou tři jsou rovněž odpradávna už Aristotelem stanoveny i ony základní části dramatu…

 

Jenomže tu týmiž třemi slokami vznikla struktura obdobná ještě jedné vývojové triádě známé rovněž již z antických časů, dokonce jakýsi mnou elementárně použitelný výukově výkladový příklad.

 

První sloka, spojena s hereckou hrou samého Wese Andersona, je návodem monologu ve stylu tradice naturštiků, aranžmá domácích videí a nepřipravených napůl pokažených vstupů televizního zpravodajství nebo vyhovováním pravidlům čínského Tik Toku.

 

Ve druhé sloce vstupuje do hereckého dialogu Jason Schwartzman prokazující se stejnou záměrně směšnou toporností jako předtím už jeho kolega.

 

Třetí sloka textového doprovodu úvodu televizní reklamy na jubileum století plnicího pera, tedy psacího nástroje, je připomínkou tradice Sofoklovy, který rovněž přivedl na doposud bílá místa archaistického dějiště třetího herce – a stanovil tak trialog, jak se říkávalo již na konci klasické řecké antiky, po němž nic dalšího platného dodnes v teorii dramatu žádnými novějšími Řeky, i přes stále modernější modernost psacích nástrojů, již kanonicky vymyšleno a posléze sepsáno nebylo.

 

Celá mnou popsaná obrazová báseň je i v maličkostech odrežírovaná naprosto skvěle v poveselené náladě patřičné žánru quirk – přičemž s jejím výsledkem se můžete až do času mého příštího pokračování téhož tématu seznámit na odkazu https://www.youtube.com/watch?v=tUSRyAha37w&t=42s .

Proto těm nemnoha našincům, co umějí slyšet očima, v jejich případném příštím poznávání projevů parametrů možného žánru quirk přeji radost dostavující se vyvoleným v souvislosti s jimi samými projevovaným úsilím!

 

Negramotnému zdejšímu většinovému zbytku neschopných komunikace čehosi takového ládovat do koryt netřeba.

 

---