Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZamilovanost
Autor
Slavazaba
Letměji než letmě
jsem o tvou duši zavadil
původ světla je ve tmě
oslepil a pak osvítil
mě had tvé pánve, zatrne
tvůj krok polykající chodník
hrdlo je slovem chatrné
kdo penetroval, pronik
až k bezmocnému pláči tepen
věnčitě objal dívku
kdys celý, dnes už lepen
vše dal by za odlivku
plodové vody jejího citu
kdy konev pomáhal ji nést
už není, a ty stále jsi tu
a nemluvně, ten palimpsest . . .
6 názorů
Toot, Zajíci Březňáku, Cajsiku, Goro, děkuju za vaše hodnocení, těší, beru si k srdci.
Zajíc Březňák
28. 07. 2024Velmi dobře poskládané, ani bych si nevšiml, že jsou to vlastně vázané verše, tak přirozeně plynou.
Pozoruhodná báseň. Za mě nejzdařilejší dvě závěrečné strofy.
Jedna "výhrada" - zavadil/osvítil...
Vůbec nelituji, že jsem o tvoje dílko čtenářsky zavadil. (letmý úsměv)
Vrchovaný svrchovaný odevšad.
Však barvy neměnné.
Dotýká se řad.
Protože jsou stavěnné.