Deštivý den

Deštivé ráno, smutek na duši,

všudypřítomný stín, skleněná ulice.

Tak se probouzí mé město. Další den

fádní a nudný jako včerejšek.

Okenní sklo je mapa s řekami.

Déšť bubnuje na skleněný bubínek.

Deštníky plují ulicí černé a barevné.

Melancholické šumění deště.

To tančí víly, pohádka z dětství

a kouzla tajemná a nevšední.

Mág čaruje kouzelnou hůlkou

a barevné střípky plují vzduchem.

Vzpomínka na dětství zažene slotu.

Je tu dětský pokoj plný hraček,

úsměvů a radosti, velkého štěstí.

No - nijaký den, a přece krásný!