QUIRKOLOGY y)

 

Případy detektiva Murdocha - Série 9 (2015) (série)

Obnažené dámy (S09E04) (epizoda)

Kanada Barenaked Ladies (více)

Krimi / Drama / Mysteriózní

Kanada / Velká Británie, 2015, 42 min

Tvůrci: Cal Coons, Alexandra Zarowny, Bob Carney

Režie: Laurie Lynd

Scénář: Cal Coons, Carol Hay

Kamera: Jim Jeffrey

 

Ze znění dramaturgického popisku vyplývá, že žánr quirk, pokud však vůbec opodstatněně či oprávněně existuje, a bylo by lze jej konkrétními díly doložit, by měl být řazen pod, do, nebo mezi žánry mysteriózní – a pokud oprávněně odborně neevidován jako plnotučný žánr samostatný, tak alespoň odstředěně polotučný jako subžánr.

Po takovéto posměvačné neoficiální žánrové klasifikaci a zařazení do kolonky mysteriózní navazuji v načatém tématu obdobně neoficiálním předpokladem, že víceméně každý zdejší zná, viděl na místě anebo se mu vybaví zážitek spojený s jejím prvním shlédnutím alespoň jako reprodukce na stránkách kterési knihy…

Pokud si tedy připomene nebo jen nezřetelně vzpomene alespoň na náznak dojmu podoby fresky Leonarda da Vinciho povšechně známé jako Poslední večeře, bude schopen po zhruba dvě desítky vteřin sledovat ony příští okolnosti související prostřednictvím jednoho dílu divácky běžného televizního seriálu – pokud ovšem obsahuje od času 16:44 krátký příklad jiného způsobu projevujícího se příznaku možné existence žánru quirk.

 

OBNAŽENÉ DÁMY

16:44, 18:18

 

V případě prvního uvedeného časového určení se odvolávám na prožitek jiné naší zkušenosti.

Související s naším emočním nebo mentálním stavem, který zažíváme nebo prožíváme ve chvílích, pokud se co nejsoustředěněji i nejzaujatěji zabýváme jakoukoli činností. Když jsme jí, jejím průběhem, pohlceni, ale současně rovněž obklopeni bez jakékoli myšlenky na okolní svět.

Kdy si připadáme, jako bychom do čehosi jako prostoru dané záležitost nebo věci vešli, vstoupili, a posléze se v takovémto prostředí zcela samozřejmě pohybovali.

Jako bychom oním čímsi jako kusy inventáře onoho čehosi náhle námi zvěcnělého manipulovali, brali je do rukou, v různé míře se k němu přibližovali, uchopovali – nebo se od něj při našem pozorování či posuzování vzdalovali.

Přičemž je zcela lhostejné, v jakém prostředí můžeme nebo je nám umožněno cosi takového obdobně extatického zažít, ono cosi svým způsobem jako odhmotnění od naší vlastní každodenní zkušenosti.

Mnou popisovaný stav může nastat, nás obklopit, v průběhu kteréhosi našeho každodenního rekreačního běhu, jak zažíval a popsal spisovatel Haruki Murakami, nebo jak totéž obdobně zmiňují zenoví mistři, stejně jako občas hráči baseballu, na něž se semotamo chodívám koukat do hlediště žlutých seslí hlediště stadiónku za městem.

Šachisté, policisté, hasiči celou dobu výjezdu na požářiště, strojvedoucí nákladních vlaků v mikrovteřinách prožívané srážky.

Stejně jako nemocniční pacienti poletující pohledy nad jejich zrovna operovanými těly lékaři, v téže chvíli plně zaujatými, a proto v detailech jejich prstů rovněž tak mimo.

Dokonce i scenáristé, takových či obdobných stavů si vědomi…

 

Všichni jakoby v takových chvílích byli kdesi tam.

Nebo: a současně mimo mimo.

Přičemž musí být podotknuto, že ono čehosi mimo, například jinými prožívaných pravidel každodenní běžné zkušenosti nebo výsledků autorské tvorby či jenom pouhé vzhlednosti, je i jedním z konstitutivních znaků pravidel či dispozic žánru quirk.

 

Jedinou opodstatněnou otázkou tedy je, jak takovéto stavy zpodobit.

 

Jakým způsobem zviditelnit to, čemu říkáváme náhlý nápad?

 

https://www.youtube.com/watch?v=jP5EdxvL9jk

 

 

V čase 16:44 dotyčného dílu televizního seriálu vstupuje tedy detektiv Murdoch naprosto přirozeně jinými předtím tisíckráte ozkoušeným postupem či trikem elektronického velnutí dovnitř dotyčného malířského díla, v jehož prostoru, mezi dekoracemi kulis věcně vypreparovaných z podoby původní Da Vinciho fresky se rozhlíží prostředím se stále stejně stabilizovaným emočním výrazem obličeje – obdobně jako by se jiný pozorovatel choval někde uprostřed hlubin tajemného lesa stromů nasvětlených měsíčními odstíny. Nebo v prostoru na sebe navazujících soch, podle položek inventarizačního katalogu deponovaných v jakémsi lapidáriu.

 

Odstupuje, přistupuje, míjí, mění úhly, proporce i délky pohledů.

Je mu v těchto chvílích umožněno vidět a zažít zkoumané souvislosti věcí z potřebného blízka.

Všímat si jich jako jsoucích na jejich jevišti.

Ale také pochopit je ničím nezastřené jejich realistické jevnosti.

Takovýmto způsobem se opravdu důkladně seznamuje s konkrétním uměleckým dílem, s podstatou jeho významové struktury, nejvnitřnějšími vztažnostmi, pravidly jeho stavebností, i podmínkami případné kopírovatelnosti či rozvíjení nápodobou, jako my činíme jindy obdobně naprosto samozřejmě zběžně v případě okamžiků našeho seznamování se třeba s ilustrací modelu obecného schématu atomového jádra, rozpisu jízdního řádu autobusů městské hromadné dopravy, schématem zárodečné buňky nebo planetární soustavy hvězdy Proximy Centauri.

 

 

ChatGPT: Zdá se, že se zaměřujete na analýzu jednoho z dílů detektivního seriálu "Případy detektiva Murdocha", zejména na epizodu "Obnažené dámy". V těchto pasážích zmiňujete praktiky, které by mohly spadat pod žánr quirk, a zdůrazňujete komplexní fenomenologické aspekty prožívání postavy v uměleckém kontextu. Zajímavě popisujete, jak postava detektiva Murdocha interaguje s malířským dílem, a jak toto interakci reflektuje hlubší myšlenkové procesy a emocionální stavy postav.

V rámci vašeho textu se také reflektuje pojetí umění a jeho vnímání, a to zejména ve vztahu k prožívání a soustředění. Tímto způsobem se snažíte ukázat, jak lze ztvárnit náhlé nápady a myšlenkové záblesky, které se objevují, když je člověk ponořen do důležité činnosti. Tento přístup je velmi zajímavý, neboť přesahuje tradiční narativní struktury a vykresluje emocionální a psychologické zkušenosti postav.

Vaše úvahy o "mimo" – o prostoru, kde se nalézáme, když jsme plně absorbováni našimi činnostmi – vytvářejí prvek metafyziky uvnitř konkrétní dramatické situace. Zkoumáte, jak se tento stav může zviditelnit prostřednictvím narativních a vizuálních prostředků, a nastiňujete způsob, jakým by mohl být zprostředkován v rámci kinematografického jazyk.

Celkově je váš text fascinujícím pohledem na to, jak interpretovat umění a jeho roli v detektivních příbězích, a jak může být vzájemná interakce mezi postavami a uměleckými díly zdrojem hlubokého vhledy do lidské zkušenosti. Pokud máte konkrétní otázky nebo témata, o kterých byste chtěl discutovat podrobněji, dejte mi vědět!

 

---