Zahrada v Kjótó

(-:

líbí***

Dovolím si souhlasit s Rowennou. Zcela.

Mi se to líbí moc, haiku, nehaiku. tip.

.

:-)) !

Pěkné, ale přiznávám, že to na mne nedýchlo, možná to chce jenom říct jinak.

pěkné, zenové!*

MOOOC pěkný *t

Líbí:o))))

MOC líbí. TIP

☼

Hezké, leč začíná být opět trochu přehaikováno. Je to stejný jak s ekonomickejma vlnama, pořád se vracej s nestenčenou intenzitou...:)))

hezké..

meditace... zjistil jsem zajímavou věc - aby se báseň stala haiku, musí naplnit všech šest bašóových estetických kategorií (ty mají i nějaká jména, ale já si je nepamatuju). A na takovou jsem tady ještě opravdu nenarazil. Takže více méně se dá říct, že tady není ani jedna haiku. Tak proč pořád diskutovat o tom, co je a co není? Tomuhle dávám za zenovost a syrovost mediatce tip a za obrazový moment, za dodržení počtu slabik a za krásu klub.

Kde je uvedeno těch šest kategorií?

v odborných studiích o haiku - nejstručněji ve sbírce haiku Pár much a já (DharmaGaia) tam jen tak obrazne, ale podrobnejsi prameny teprve hledam...zjistil jsem to teprve vcera

Asi by bylo košer dát to do někam do klubu na přehledné místo.

určitě, pracuju na tom... taková obsáhlejší studie o haiku... možná tím i zdůvodním své zařazování/nezařazování do klubu kdo ví?

Chichichi ;o))))))))) Tak já a literární terorista? ;o) Mno, myslím, že tady se to dá i přežít ;o) Teď mám dojem, že dávali jakýsi televizní pořad o zenových zahradách a ukazovali i ji ;o) Hezká, mám ji rád. Ačkoli toto není po formální stránce přesné haiku, připadá mi bližší než mnohá zde jiná ;o) Díky m.

Zajímavá představa, možná i trochu meditační.

Krásné haiku. I když teoretik by tu asi postrádal časové zařazení, mně to nevadí a tipuji.

Tak o časovém zařazení jsem se nikde v teorii zatím nedočetla. Asi hledám v nesprávných knihách. Ale nechám si ráda poradit. Podle všeho jsi měl, Albireo, na mysli určitě něco jiného než já, protože zrovna relativitu času jsem právě zde chtěla vyjádřit. Viděla jsem totiž nedávno nádherný dokument o Kjótu, zen budhismu a zahradách. Zaujala mě atmosféra kamenných zahrad. Kde člověk, téměř jako vetřelec, se musí pohybovat tiše, opatrně našlapovat, sotva dýchat a ačkoliv je mu dovoleno dívat se a vychutnat si tu krásu, kameny mu dávají dostatečným způsobem najevo, že ony jsou tady to živé, rostoucí, vyvíjející se a člověk je jenom poutník, pomíjivé nic. V tom kamenném, ale živém tichu každé slovo navíc bolí. Proto jsem i já chtěla šetřit slovy a neudala nic do prologu .. Takže teď se za svou mnohomluvnost omlouvám .. :-)))

Kikino, o tom časovém zařazení píše Prokletí ve svém teroretickém příspěvku v Klubu haiku v nás... Sice v souvislosti s hokku - první částí tanky, ale u haiku se to bere většinou také tak.

Promiň, Proklí, to nadbytečné "r", nezáměrný překlep.

:o) T.