Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObčanská povinnost: Kapitola 1.
Autor
Mattynek
14. května 2109
Rezidence 12-27, Jednotka 2
Larian již snědl svůj obědový příděl a usadil se do křesla. Čekal na další právo. Jakmile digitální hodiny ukázaly 13:56, právo bylo doručeno: “Lariane 12-27, povolávám vás k právu zapálit si cigaretu.” Larian své právo využil a z krabičky vytáhl bílé cigáro, které zapálil nahřívačem cigaret. Jak stoupl cigaretový kouř až ke stropu, byl Larian opět povolán: “Lariane 12-27, povolávám vás k právu cigaretu dokouřit.”
Tyto cigarety byly umělé. Neobsahovaly žádný tabák, pouze antiemotiva rozpuštěná v poživatelném prášku, který se měnil v zdraví neškodný dým. Larianův děd byl před dohodou v Baku vášnivým kuřákem a vždy ze zahraničí dovážel ty nejkvalitnější doutníky. Právě to Lariana inspirovalo k využití práva na výměnu orálního podání antiemotiv za inhalační.
Jakmile centrální hodiny řízené Pravomocí nařídily Larianovým hodinám, aby ukázaly čas 14:01, tak Slunce zazářilo tak silně, že to šlo vidět i zpoza žaluzií. Ještě měl starý předbakuský model, ten s otvory. Nebyl ještě povolán k právu objednat nový typ, PSB-3 s polarizačním filtrem.
“Lariane 12-27, povolávám vás k právu uhasit cigaretu a do pravé kapsy na kalhotech vložit čip.” Larianova cigareta již vyhořela. Pokusil se aktivovat nahřívač, ale byl chladný jako ocel.
“Pravomoci, žádám o právo zapálit cigaretu, abych ji mohl uhasit.”
“Lariane 12-27, žádost je zamítnuta. Naplňte, prosím, své právo uhasit cigaretu a do své pravé kapsy na kalhotech vložit čip.”
“Pravomoci, nahlašuji nedorozumění mezi člověkem Larianem 12-27 a počítačem Pravomoc. Činitelem je cigareta, která již vyhořela.” Larian se začal třást. Nerad komunikoval s Pravomocí. “Lariane 12-27, hluboce se omlouvám za error. Činitel byl popsán jako chemický jev – peněžní kompenzace nebude poskytnuta. Odejímám vám arbitrární právo. Povolávám vás k právu vložit do pravé kapsy na kalhotech čip.” Larian hluboce a dlouze vydechl, pak svůj čip, který sloužil k identifikaci, dal do kapsy. Sluneční paprsek mu začal žhnout v tváři, tak se podíval na jeho zdroj. Jeho jedno okno. Jeho jedny žaluzie. Jeho jedno Slunce.
5 názorů
Depresivní. Budoucnost? Tam bych žít nechtěl. Jenže co už když nemáš na výběr že...?
@Danny děkuji, napsal jsem to ještě na základce na literární soutěž :) pokud bude zájem, vydám zbytek.