Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOhlédnutí
Autor
Backdoorman
Po delší odmlce způsobené mojí neschopností si sedla můza na mé rámě a našeptávala mi ta slůvka a chtěla vědět kdo že jsou lidé...však odpovědi se ode mne nedočkala, jen jsem krčil rameny a tajně se styděl...
Plochá slova lásky zadrhávají na patru
ale volání k nenávisti překračuje stěny
Za žulovými deskami na okrajích stél
mine i sebestarší hrob
Dříve jsme často volávali na krásné lvy
hrdě vzpřímené jako lidské sny a rostli jsme
spolu s našimi těly
A možná jsme byli i krví našich cév
Neznal jsem slavné básníky, diktátory a šílence
kteří mě bez ptaní vyrvali z mého dětství
Ukázali mi rozlehlost lidskosti i mohutnost smrti
před kterou jsem se dříve styděl
a chodil po špičkách když nahlížela do zahrad