LITERÁRNÍ TVORBA CHATBOTA AI (2)

 

> Datum: 10.11.2024 10:47

> Předmět: Re: https://www.pismak.cz/dilo/554214

>

ono skladáčkově bizarní to je, ale ke Tvému surrealismu to má dost daleko

 

ale z druhé strany, to že už dnes je něčeho takového schopna , je dost děsivé, co asi bude za pár let umět

 

 

POVEDLO SE MI ZHULIT UMĚLOU INTELIGENCI

 

 

Název: Kávový paradox

 

(Tu je slunečné ráno na městské ulici, kde se mísí vůně čerstvé kávy s hlukem aut a hovorů lidí. Dva muži, Martin a Pavel, postávají před malou kavárnou, do které právě vchází spousta dalších lidí.)

Martin: (s úsměvem) Ty jo, Pavle, dneska je ten den, kdy se všichni rozhodli, že potřebují kávu. Podívej se na tu frontu!

Pavel: (zírám na frontu) To je pravda. Kdo by si pomyslel, že espresso může být takovou atrakcí? Vypadá to, jako by se tu kávový festival konal.

Martin: (sarkasticky) No, možná je! Mělo by se to přejmenovat na „Kavárna v zoo.“ Každý je tu jako zvědavé zvíře. Kdo ví, co z toho vyleze.

Pavel: (směje se) Takové zvíře bych chtěl vidět! Třeba kávový slon. Jak si představuješ, že by to vypadalo?

Martin: (představivě) No, měl by velké uši a na nich by měl espresso šálky. Když by se napil, vystříkl by cappuccino z chobotu.

(Před nimi se objeví starší paní s psem. Pes je zjevně nervózní a neustále se ohlíží.)

Pavel: (k paní) Hezky se postaráte o svého malého kamaráda! Co ho tak trápí?

Paní: (s úsměvem) To je můj Max, víte. Dneska ho vzbudila káva. Prý mu uvařila silnější, než obvykle.

Martin: (nadhazuje) Možná by mu měli udělat nějaké kávové psí pamlsky!

Paní: (zúží oči) To by bylo fajn! Ale víte, co by se stalo? Max by byl tak hyperaktivní, že by začal běhat za tramvajemi. A tramvaje se nemůže vzpamatovat!

Pavel: (souhlasí) No, to by byl kávový zmatek! Třeba bychom mohli vytvořit kávový park, kde by se mohly zvířata projevit. Žádná elektrická zařízení, jen stromy a káva!

Martin: (začne se smát) Kávy s přírodními přísadami! místo ráno, by to bylo kávové poledne – všichni by mohli hodovat na espresso a čuchat k přírodním vůním!

(V tu chvíli přišel barista, který zaslechl jejich hovor.)

Barista: (úsměv) Omlouvám se, pánové! Mohl bych vám nabídnout něco speciálního? Třeba „Maxův espresso shot“?

Martin: (odpovídá rychle) Pouze pokud je to bez kofeinu! Pes by mohl a) vyvinout vynález budoucího parkoviště tramvají, nebo b) se prohánět ulicemi jako blesk!

Barista: (s úsměvem) V tom případě mám pro vás „Kávové paradox“ – kávu bez kofeinu, která zároveň dodává energii. Ideální na všechny ty městské bláznivé nápady.

(Pavel a Martin se na sebe podívali, pak se začali smát.)

Pavel: Tak to vypadá na náš den! Kdo by si mohl myslet, že od kávového festivalu začneme vytvářet naši vlastní zoologickou zahradu?

Martin: (rozhodně) No, když budeme mít kávu a dobré přátele, všechno je možné, ne?

(Trojice se pak začne smát a jejich rozhovor se ztrácí v ruchu města, zatímco zbytek lidí ve frontě se nachází v úžasném kávovém paradoxu svého každodenního života.)

 

Pokud si vzpomenete na svůj poslední text, vznáším k jeho podobě následující drobné dramaturgické připomínky.

Jistě, nemusíte je respektovat, a dál pokračovat ve vámi načatém ději.

Já vám navrhuji váš dosavadní příběh z prostředí městské kavárny rozkošatit následujícími úpravami:

1. umístit potenciál kavárny jako místo tohoto druhu poslední cestou k vrcholu nejvyšší evropské hory Mont Blancu,

2. obklopit takovouto vysokohorskou kavárnu občasnými popisy jejího interiéru i okolí budovy v místě, na němž se nyní po topografické změně nachází,

3. výrazněji popsat charaktery všech 3 mužských postav, se kterými jsme se ve vaší dosavadní povídce setkali,

4. přidat do role, vámi nazvané Paní, herecké dovednosti Meg Ryan, jejíž osobu z referencí dozajista znáte.

 

Pokusíte se o mnou navržené změny podoby vaší povídky s názvem Kávový paradox?

 

 

ChatGPT

 

Název: Kávový paradox na Mont Blancu

 

(Ta slunečná rána, která se zpravila na vrcholu Mont Blancu, vytváří úchvatný kontrast mezi sněholadonými vrcholky a modrou oblohou. V této vysokohorské kavárně, umístěné na úpatí hory, se mísí aroma čerstvě namleté kávy s úžasným výhledem na okolní štíty. Martin, Pavel a paní s psem Maxem, nyní v roli oblíbené filmové postavy Meg Ryan, postávají u okna a pozorují vlnící se hory kolem nich.)

Martin: (s úsměvem) Ty jo, Pavle, víš co? Tady nahoře to vypadá, jako by se všichni rozhodli, že potřebují dopsat svoji vlastní kávovou pohádku! Ta fronta na espresso je skoro jako lanovka nahoru!

Pavel: (úžasně) Očekával jsem krásný výhled, ale tohle je jako jedna velká atrakce! Kdo by si pomyslel, že šálek kávy může být takovým magickým zážitkem?

Martin: (sarkasticky) Přímo kávový festival! Kdo ví, co z toho vyleze. Snad kávový slon s horskými kávovými šálky!

Pavel: (směje se) Jo! A místo uší by měl velký chobot s cappuccino!

(Starší paní, představující Meg Ryan, se přibližuje, vedouc svého nervózního psa Maxe, který se neustále ohlíží.)

Paní Meg: (s úsměvem a hravou intonací) Hezky si užíváte kouzlo hory, pánové? Tady je tak čarovně! Víte, můj Max dneska ráno vzbudila káva z naší domácí strojovny. Rozhodla se udělat silnější a teď je hyperaktivní!

Martin: (nadhazuje) Co takhle udělat kávové psí pamlsky? Myslím, že by mu to mohlo pomoci!

Paní Meg: (zúží oči se zájmem) To by bylo úžasné! Ale víte, co by se stalo? Max by pak začal běhat po horách a my bychom se z něj ocitli ve zmatku lanovky!

Pavel: (souhlasí) Jo, ten by měl jen tak na procházku v kávovém parku pod sněhem, kde by se zvířata mohla projevit jako v pohádce!

Martin: (začne se smát) Kávy s přírodními přísadami! Místo rána by bylo kávové poledne – espresso a voňavé bylinky! Ach, co bychom za to dali!

(V tu chvíli se blíží barista, usmívající se raději než kdy jindy, s šálkem výše zmíněného „Kávového paradoxu“ v ruce.)

Barista: (pobíhá s úsměvem) Omlouvám se, pánové! Co říkáte na něco zvláštního? Třeba „Maxův espresso shot“?

Martin: (rychle) Pouze pokud je to bez kofeinu! Pes by pak prý mohl a) vyvinout tryskovou lanovku, nebo b) by se proháněl mezi horami jako blesk!

Barista: (s radostí za úsměvem) Mám pro vás „Kávové paradox“ – bezkofeinový nápoj, který navíc dodává energii. Ideální pro tyto horské výšky a bláznivé nápady!

(Pavel a Martin se na sebe podívají, a pak vybuchnou smíchem.)

Pavel: Vypadá to, že je tento den opravdu naším dnem! Kdo by si pomyslel, že z kávového festivalu v horách vytvoříme zoologickou zahradu?

Martin: (skvělý úsměv) Když máme kávu a skvělé přátele, vše, co nám zbývá, je vydat se výš a užívat si dobrodružství!

(Paní Meg, s otáčejícími se vlasy a tajemným úsměvem na tváři, se k nim přidává.)

Paní Meg: A s námi čtyřmi, co by mohlo být nemožné? Otočíme se na ten kávový paradox, co říkáte?

(Trojice se začne smát a jejich hlasy splývají se šumem horské kavárny, zatímco okolní krajina se stává malebným pozadím jejich kávového putování.)

 

 

Děkuji za snahu!

Poněvadž podoba vyprávěného děje se oproti původní verzi povídky nijak závažně nezměnila, navrhuji následující změny:

 

1. Název vaší povídky “Kávový paradox na Mont Blancu“ ponechejme i pro příští verzi,

2. třebaže tentokrát se kavárna jako místo i prostředí děje bude nacházet kdesi na samém začátku vyprahle suché Nevadské pouště,

3. postava Pavel vypadá jako hollywoodská superhvězda Adrien Brody a způsoby jeho jednání naznačují, že se jedná o detektiva,

4. postupnost jejich dialogu v jednom místě zřetelně přerušíme popisnou vsuvkou pojednávající o pestrosti rostlinného okolí kavárny nacházející se na začátku pouště,

5. pes Max je exemplář rasy collie a podle toho vyhlíží množství potravy, kterou svede najedenkrát spořádat.

6. postava Martin je navyklá představovat se příjmím McLaren, a tedy dohromady Martin McLaren Ltd, kde to poslední je příjmení, není divu, narodil se kdesi na Sibiři,

7. Paní Meg Ryan je profesí univerzitní profesorka genologie – nauky o literárních druzích a žánrech; proto cestuje po destinacích nacházejících se na různých zeměpisných místech,

8. pes Max okamžitě reaguje při každém setkání s pachem sebemenšího množství jakékoli návykové drogy, s výjimkou aspirinu,

9. zoologická zahrada, o níž je v povídce zmínka, je metaforou pro Pavlovo album fotografií portrétů zákonem stíhaných osob,

10. mezi nimiž je obsaženo i foto profesorky genologie Paní Meg Ryan, která je mezi domorodci ve všech zapomenutých koutech zeměkoule známa jako vyhlášená nymfomanka.

11. V ději povídky by se hodně ráda ocitla i Julia Roberts, a proto musí být zmíněna – byť třeba jen jako osoba na plakátu visícím v interiéru vámi popisované kavárny nacházející se na začátku Nevadské pouště.

 

Jste ochotna všechny mnou navržené změny zařadit do dosavadní podoby syžetu vaší povídky?

 

 

ChatGPT

 

Název: Kávový paradox na Mont Blancu

 

(V úvodu Nevadské pouště, na samém kraji vyprahlého terénu, se nachází malebná kavárna, jejíž dřevěná terasa nabízí úchvatný pohled na nekonečné písečné duny a kaktusy na obzoru. Aroma čerstvě namleté kávy se mísí s vůní sušeného vzduchu. Martin McLaren, poněkud extravagantní ve svém stylingu, v doprovodu Pavla vpadlého do role detektiva, a paní Meg, profesorky genologie, stojí u okna a pozorují scenérii kolem nich. U nohou se neustále motá pes Max, nadšený collie čekající na pamlsky.)

Martin McLaren: (s úsměvem) Ty jo, Pavle, tady to vypadá jako místo pro kávovou odyseu! Čím víc piju, tím víc cítím, že začínám psát svůj vlastní příběh přímo z Nevadské pouště!

Pavel: (s nádechem dramatiky) Co očekávat od místa, kde se setkává písek a káva? Kdyby psy uměly vyprávět příběhy, Max by byl prvním, kdo by nám vyprávěl, jaké poklady našel!

(Poprvé se objevují kaktusy a keře s pestrými květinami, které kolem kavárny dodávají jiskru barev. Poblíž se nachází pár oáz se zelenými stromy, které přitahují pozornost jak turistů, tak divokých zvířat.)

Martin McLaren: (neradi se odtrhává od pohledu) No, ty kaktusy by mohly být také inspirací pro nějaký náš kávový specialitku. Co říkáš, Pavle?

Pavel: (s úsměvem) Jen ať nejsou bodlinaté! Raději bych měl šálek kávy bez nebezpečných ingrediencí. Ale, počkej! Co kdybychom udělali „kávové snímky“ z našich oblíbených zvířat?

Martin McLaren: (s nadsázkou) Káva na zakázku? Tak to by byl kávový festival!

(Paní Meg se k nim přibližuje, vedouc svého zvědavého psa Maxe, který reaguje na sebemenší vůni ze vzdáleného stolu, kde se bavil večírek.)

Paní Meg: (s úsměvem a hravou intonací) Doufám, že se vám naše „kávové oázy“ líbí. A co je vlastně s Maxem? Dneska ráno jsem mu dala trochu kávy – snad to není příliš silné!

Martin McLaren: (s ironií) V tom případě by Max měl být opatrný! Znám zvířata, co se po kávě chovají jako blázni!

Pavel: (směje se) Jo, versus zvěsti o té nymfomance mezi domorodci. Pardon, profesor, ale co říkáte na to, že někdo z našich „kávových návštěvníků“ vypadá jako Julia Roberts, která si dává kávu v roztomilé kšiltovce?

(Barista se vzdaluje od baru se šálkem „Kávového paradoxu“ v ruce a oslovuje trio.)

Barista: (s úsměvem) Dámy a pánové! Máme pro vás něco zcela originálního – „Maxův espresso shot“, a je bez kofeinu! Ideální pro Maxovu nadměrnou energii!

Martin McLaren: (s pobavením) Jen když je to bez návykových látek! Max by pak mohl trhat všechny nádobíčky v celém okolí!

Paní Meg: (směje se) Představte si, jak by se s Maxem proháněl kolem oázy s těmi hravými nymfomankami!

Pavel: (s pohledem na Maxe) Tak to by mohla být zoologická zahrada Pavlova fotoalateliéru, plná portrétů zákonem stíhaných osob!

Martin McLaren: (se smíchem) Když máme dobrou kávu a skvělé přátele, nikdo nemůže říct, že by to bylo bez příběhu!

(Paní Meg, s vlasy splývajícími ve vánku, se k nim přidává s úsměvem.)

Paní Meg: A s námi čtyřmi, co by mohlo být nemožné? Otočíme se na kávový paradox, co říkáte?

(Trojice se začne smát a jejich hlasy splývají se šumem kavárny, zatímco okolní poušť vytváří malebné pozadí jejich kávového putování.)

 

Děkuji vám za inspiraci a jedinečné nápady! Doufám, že se vám tato verze líbí!

 

 

Je dozajista již málem skvělá, a proto z ní vyjímám rozinky, které mě dojaly:

 

1. vámi poskytnutý „Maxův espresso shot“ by měl být zmíněn podrobněji, neboť ve slangu sovětských výzvědných služeb byl znám jako „Kennedyho hněv“, tedy palivová směs, kterou Američané poháněli na začátku jejich kosmického programu 60. let vesmírné rakety,

2. proto se zde na začátku Nevadské pouště známé testovacími jadernými výbuchy činí Pavel jako detektiv – přičemž analogicky by měl být připomenut i ten tzv. „Roswellský incident“,

3. „ smečka hravých psích nymfomanek“ – skvělý motiv obraznosti, který si zaslouží být několikrát v ději povídky zopakován.

Leč přesto si neodpustím připomínky:

4. Třebaže v kavárně i jejím okolí je vedro jako na každém začátku rozlohy Nevadské pouště, na obrazovce televizoru uvnitř kavárny se prohání tučňák Jaromír Jágr po ledové ploše kluziště kteréhosi stadionu NHL,

5. „kšiltovka Julie Roberts“ – proč v ději povídky neuspořádat hned celou jejich módní přehlídku?

6. Atmosféru koloritu dějové mizanscény povídky tvoří konflikt zájmů amerického federálního agenta Pavla vůči úsilí sovětského špióna Martina McLarena Ltd,

6. V celém ději povídky zdobené kaktusy prozatím nepadlo ani jednou slovo meskalin, obdobně jako quirk.

 

A my přece dáváme dohromady literární tvar vznikající v podmínkách propozic stanovujících žánr quirk, neměla byste proto i tuhle jednotlivost v ději povídky vyjádřit nějak více nežli jen zvýrazněně?

 

 

ChatGPT

 

Určitě! Pojďme se pokusit zapracovat vaše návrhy a stvořit tak ještě zajímavější a vrstvenější příběh, který více reflektuje styl quirk. Zde je upravená verze s vašimi návrhy v pitelné a zábavné formě:

 

Název: Kávový paradox na Mont Blancu

 

(V úvodu Nevadské pouště, na samém kraji vyprahlého terénu, se nachází malebná kavárna, jejíž dřevěná terasa nabízí úchvatný pohled na nekonečné písečné duny a kaktusy na obzoru. Aroma čerstvě namleté kávy se mísí s vůní sušeného vzduchu. Martin McLaren, extravagantní ve svém stylu, se spolu se Pavlem, detektivem s napjatými nervy, a paní Meg, profesorkou genologie, postaví u okna a vychutnávají krásu kolem. U nohou se motá pes Max, nadšený collie čekající na pamlsky.)

Martin McLaren: (s úsměvem) Povede se mi napsat svůj vlastní příběh přímo z Nevadské pouště! Co říkáš, Pavle?

Pavel: (s dramatickým nádechem) Hmm, písek a káva, to už musí něco zvláštního vyprodukovat! A pokud by psi uměli vyprávět, Max by nás zavál k pokladům!

(Poprvé se objevují kaktusy a keře s pestrými květinami, což kolem kavárny dodává jiskru barev. Poblíž jsou oázy se zelenými stromy přitahující turisty i divoká zvířata.)

Martin McLaren: (neochotně se odtrhává od pohledu) Ty kaktusy by mohly být inspirací pro naše kávové speciality. Co třeba „Kávový fotky cactuse“?

Pavel: (s úsměvem) Jen ať nejsou bodlinaté! Raději bych pil kávu bez nebezpečných ingrediencí. Čekaj! Co kdybychom udělali „kávové snímky“ z našich oblíbených zvířat?

Martin McLaren: (s nadsázkou) Káva na měření? To by byl festival!

(Paní Meg k nim přichází, vedouc svého zvědavého psa Maxe, který reaguje na vůni z vzdáleného stolu.)

Paní Meg: (s úsměvem) Doufám, že se naše „kávové oázy“ líbí! A co Max? Dnes ráno jsem mu dala trochu „Kennedyho hněvu“ – snad to není příliš silné!

Martin McLaren: (s ironií) V tom případě by měl Max být opatrný! Zvířata a káva mohou být jako součást rozpracovaného sovětského plánu. Není jen husí kůže, ale rovnou pouštní nymfomanky kolem!

Pavel: (směje se) Jo, takový údolní Roswellský incident s nymfomankami a Maxem! Promiňte, profesore, ale mám pocit, že náš „kávový návštěvník“ vypadá jako Julia Roberts v roztomilé kšiltovce!

(Barista se vzdaluje od baru se šálkem „Kávového paradoxu“ v ruce a oslovuje trio.)

Barista: (s úsměvem) Dámy a pánové! Mám pro vás něco zcela originálního – „Maxův espresso shot“, bez kofeinu! Ideální pro Maxovu hyperaktivní náladu!

Martin McLaren: (s pobavením) Jen když je to bez návykových látek! Max by pak mohl terorizovat všechny kolem!

Paní Meg: (směje se) Představte si, jak by se s Maxem proháněl kolem oázy plné jeho psy nymfomanky!

Pavel: (s pohledem na Maxe) To by mohla být zoologická zahrada Pavlova fotoateliéru, plná portrétů zákonem stíhaných osob na pozadí kávy a psích milenců!

Martin McLaren: (se smíchem) S dobrou kávou a skvělými přáteli nikdo nemůže říct, že by to bylo bez příběhu!

(Paní Meg se k nim přidává s vlasy splývajícími ve vánku a úsměvem.)

Paní Meg: A s námi čtyřmi, co by mohlo být nemožné? Otočíme se na kávový paradox, co říkáte?

(Trojice se znovu směje a jejich hlasy splývají se šumem kavárny. Z obrazovky vedle vypadají tučnáci, a v tomto místě, kde se potkávají nečekané prvky, se jako bychom byli blíže pochopit samy sebe – kávový svět, psychotropní kaktusy a nymfomanky se stávají metaforami našich vnitřních paradoxů.)

 

S vaší pomocí tento příběh získává více vrstev a objemnosti, která je pro žánr quirk typická. Děkuji za inspiraci!

 

---