Láska je moc, ne víc než ty

přes všechen strmý listopad
bych se nikdy nerozbila dobrovolně v kaluži
přes všechnu lásku
bych nikdy nedovolila
směšnou hru na honěnou

-
nikdy nikoho nestíhat
nehnat
každý je svobodný
ať už má cit schovaný pro tebe nebo ne
jestli chce odejít
ať zaprší
dej mu deštník co nejvíc děravý a napiš o tom báseň
nikdy se neponižuj
i když ti motýlci zní v kapse kalhot

-
každý má tvář zvláštně souměrnou
nenahraditelnou a svou
my ale víme
že po oblinách tváře city nejedou
rozhlédni se
všude tě zvou

byť na jeden večer zvládneš zapomenout

-

jeden by daroval ti ryby v orloji
další tě nadzvedl v kole života
jiný koupí brýle přes které uvidíš povahu hvězd
vyber si ze všech jen to nejlepší maso
pouč se a zasměj
i když dnes v noci víš že nikdo tak jako on
tě ještě nepřiblížil smrti

život je s tebou v kole taky
a keře stromy květiny a šneky po dešti
nikdo nedokáže hladit přes oči
tak jako ty

-

jak koloběh vody
pokračuj - je v tobě zašitý
zamilovaní básníci budou vždy
se s tebou v kapsách
celá století o vášeň dělit
přes všechen podzim co zebe pod kožich
bychom se obě dobrovolně pod pánský oblek
nikdy nezazdily
přes všechnu lásku si každý den učešme vlasy
a dovolme si klid

ať už spíme nebo musíme jít
rozvětvi se sama pro sebe
ptej se co tě čeká
pokud se samotná dokážeš ukotvit v moři
a s úsměvem nad hlavou draka nést
je jedno
že ten
kdo tě dřív miloval se dnes jenom pitvoří

-
dokud si myslíš že si lásku zasloužíš
máš před sebou všechno
souznění
pachtění
trápení
chtění

a všechno co tě tvoří si nenech nikdy svléct
kromě tebe
víc už není