Kéž bych já byl cizincem

Tehdy v červnu pod jabloní,
života bol tišil jsem,
slavík do uší mi zvonil,
kéž bych byl já cizincem.

Kéž bych byl já cizím trochu,
nemusil bych truchliti,
zdá se mi to, sedím v lochu
a znova sahám po pití.

Kéž bych já byl cizím trochu,
létal s ptáky, s rusalkami,
neděl bych teď smutně, hochu,
verše, ve kterých jsme sami.

Tehdy v lednu pod jabloní,
sněžilo a sněžilo,
nepřestával jsem psát pro ní,
jak by to bylo bývalo.