Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nadějeplná

11. 12. 2024
8
5
205
Autor
kadeřavá

Jsme boží děti

 v Božích rukou

a to co v sobě máme

 to také rozdáváme

kolem špetka vůně z punče

Anděl s čertem se usmívají

Mikuláš oči mhouří

 ořechy,vanilka, jmelí

V bílých záclonách

koledy znějí

 

 a tak si zpívám

na zvonky cinkám

 ovoněné

Často si říkám sbírajíc střípky srdce

 co s duší která bolí?

 Mám těžké chvíle nést?

pak přijde anděl v bílém

a tím se nechám s/vést

 lásku a víru pevně držím

 Vždyť ta mě silou objímá

 pomůže postavit co zbořím

a najde cestu dál


5 názorů

kadeřavá
11. 12. 2024
Dát tip

Taky se říká že Bůh je láska a bez lásky já žít neumím


Philogyny
11. 12. 2024
Dát tip Al Jal Úd

Proč božích? Prý si k sobě bere ty, co má rád. Nechci být boží. Za žádnou cenu. Je to pro mne prázdný text. 


Benetka
11. 12. 2024
Dát tip Al Jal Úd

Naděje prý umírá až poslední. Takže cajk... :D


Gora
11. 12. 2024
Dát tip Benetka, Al Jal Úd, Zeanddrich E.

Zdravím tě v předvánočním čase, je to milá voňavá báseňka...

Ještě bych zvážila to s/vézt - svést /svádět/ by bylo se s, svézt /autem např./ zas se z:-), tak by tam měly být uvedeny obě možnosti... nebo jedna.


Kočkodan
11. 12. 2024
Dát tip kadeřavá, Benetka, Al Jal Úd

V případě klasických andělů se ženy nemusí bát, že dojde k neblahé situaci „svedená a opuštěná“. ;-)


Sdílení
Nahoru