90.

Jedu noční tramvají, existence je plná třísek, pod kůži se mi zaryla každá zkurvená vteřina mojí opilosti, nečekám na nic,ale věci stejně přicházejí, lhostejné mému stavu, mohu je jen pozorovat, připadám si jako papoušek, ve zlaté kleci zobu zrní, předepsané chování, rád bych vyletěl, ale houby nechtějí růst, žere je plíseň, má poezie je marná jako oliheň, černá je noc, penis namočený do inkoustu, proč? Protože za všechno může chtíč, co na tom, že když jsi ožralý,tak brzy změkne, jako linecký cukroví v lednici, zase jsou Vánoce, já žebrám, chlebovou kůrku, jako symbol štěstí, možná, nebo taky rum, všechno je mi fuk, když mám alkohol, tolik vrásek na mém čele, tolik promarněného života, tolik prstů kdoví kde... Je prosinec do piči, je středa, je noc a není čas