Je konec

Hele, buď za to rád. Žiješ a můžeš si dělat, co chceš. Ufňukaného chlapa nechce žádná ženská. Kategorie věčně zamilovaný je tady obsazená Benetkou až za poslední díl Anděla páně, co se ještě nenatočil. Takže napořád. Tipnu si, dvacet a třicet pět? O vánocích roku 2013 jsem podepsala revers. Koupila ve zverimexu potkana se jménem Krysáček a šla domů. Začala se učit na myslivecký kurs a zbroják. Jeden týden udělala zbroják, druhý kurs. Byla jsem myslivec. Toužila jsem po tom celý život. Bylo mi padesát sedm let. Bylla jsem nejlepší ze všech těch chlapů, I ženských.  A když měl zkoušející komisař. proslov, tak se celou dobu díval na mě. Nakonec se usmál a řekl, že bych měla koupit flašku. Tenkrát jsem si přála, aby mě viděl táta. Jako malou holku mě v kasárnách učil střílet do terče ze vzduchovky. Mám jeho oči. Žádné manželství není nikdy spokojené i když se tváří.  Jsou to šachy. Prohrál jsi? Nejsi sám. To někdy každý. Ale ještě pořád žiješ a můžeš hrát dál. Nikdy se nelituju, říkám jí, to máš za to. A jdu se psy les. Dneska výtah, 27 pater. To je strmá stezka, nikdo tam nechodí... :o) Vždycky mi chce uletět srdce. Je to návod na blízkou samotu se psem. 

Nemáš ráda chudáčky... Ono se to hezky kecá o bolestínech, když je to ve dvaceti, ale když to přijde po 35 letech celkem spokojeného manželství tak to holt vidí člověk trochu jinak. 

Ze srdce cáry leží v bahně 

A já jsem starý, sám a na dně 

Osud je svině. Však to znáš 

Udeří když to nečekáš 

Kdo by se hnal do bláta, ani ti psi ne. Neemám ráda tyhle chudáčky v uvozovkách. Ani se jí nedivím.