Leden v ptačí čtvrti

A vítr po mně dnes do očí sněhem

a zdá se, že zimou i sochy pláčou

a já však odpovím nazpátek chlebem

ptákům, co panáka místo nás skáčou.

Rozlomím skývu jen a oni přiletí

runami zrození a taky smrti

popíšou stopami sněhy jak tříletí

fasády závějí v té ptačí čtvrti.

A pak tě obejmu a trochu roztaji

jak sníh na kabátě, s nímž chodíš domů

žebrákům do dlaní peníze padají

vločkami zaplatí za koflík rumu.

A my se svlékneme, brzy se stmívá

ve tmě se prohřešek na těle ztrácí

na okně mrazu je němá jen ryba

a čas nám cosi tak právě teď vrací.