Jízda

Unavený už zase mířím k vlaku,
jak ta ručička k šestce
                                 na hodinách,
i motolský kos ve svém černém saku
zpívá, že má ráno
                                na dosah.

Autobus si u zastávek píská,
podle kosa naučil se hrát
noc za tepla rozednění praská,
čas plyne jak silný vodopád.

Mobilní lucerničky svítí
v rukách u každého z nás,
v té pražské pouliční síti, 
přetéká doprava jako hráz..