Hranice

Hranice

 

 

Týčil se tábor hrdě na skále

Vysoko. Blízko nebe

Přímo uprostřed světa

Měli jsme tam společně stan

V něm Ty a já

 

Byly to časy dokonalé

Slunce svítilo dnem i nocí

Sen to nebyl. Rodili se vize

Mé v Tobě a tvé ve mně

 

Byl to skvělý život

Vždy se zpívalo

Srdce nám bušilo

 

Bylo to krásné, šťastné období

Žádné předsudky, žádné sliby,

Jen trocha vína a já a Ty

Bylo to krásné šťastné období

 

Přes den kopeme hlavně jámy

Vylezeme na vrchol hromady hlíny

Když se natáhnem,

je z něj vidět na šťastnou budoucnost

Krásná budoucnost

Vršek pahorku z čerstvé hlíny je však zrádný!

Jednou si výš Ty, a jednou já

 

 

Líbilo se mi to

Ten prokletý minulý čas

Protože tam byl ten stan

A já v něm a Ty ve mně

 

Byl to skvělý život

Vždy se zpívalo

Víno se pilo

Srdce nám bušilo

 

Jednou byl tábor zničen

   Přímo uprostřed klidu

       Náš stan se pod námi zhroutil

 

Tma. Chlad. Ticho. Úzkost.

Za ruku se držíme

 

Po době dlouhé

Odvážně, na světlo

Tábor, zničen

Jdeme hledat stan

Já jedním směrem a Ty druhým

 

Před oběma různí cesty

Stisk tvé dlaně ještě cítím

Vidím tě ještě v dálí

Nebojím se

 

 

Jeden z nás se vrátí zpět se stanem

A bude v něm zase zpěv.

Víno. Smích.

A silné bušení srdce

 

A já to vím

 

Bude to krásné šťastné období

 

Žádné Ty a Já,

Jen My

 

Bude to krásné šťastné období

 

---