EMANUELE COCCIA : « Nous sommes tous une seule et meme vie »

Propos recueillis par Nicolas Truong

Publié le 05 août 2020 à 18h00, modifié le 06 août 2020 à 06h50

Temps deLecture 4 min.

Article réservé aux abonnés

Le Monde, 5. srpna 1922

https://www.lemonde.fr/idees/article/2020/08/05/emanuele-coccia-nous-sommes-tous-une-seule-et-meme-vie_6048227_3232.html

Emanuele Coccia: „Všichni jsme jeden a tentýž život“

ROZHOVOR „Myslitelé nového světa“ (4/6). Filozof Emanuele Coccia v rozhovoru pro Le Monde vysvětluje, že lidé jsou tvořeni jednou a tou samou substancí, která se nikdy nepřestane proměňovat. A toto poznání poskytuje základ pro globální politiku, která je prosta všech hranic.

Emanuele Coccia, filozof a přednášející na Ecole des Hautes Etudes en Sciences Sociales, nedávno vydal knihu Métamorphoses (Rivages, 240 s., 18 €). Vysvětluje v ní, proč jsou rostliny zahradníky a krajináři našeho světa.

Proč si myslíte, že rostliny navždy změnily metafyzickou strukturu světa?

Rostliny hrají významnou roli, protože jsou to ony, kdo proměňují hmotu a prostor kolem nás ve svět: jsou zodpovědné (spolu s oceány a bakteriemi) za okysličování atmosféry, ale především za zachycování slunečního světla a jeho zpřístupňování všem živým tvorům, což je hlavní zdroj energie na této planetě. A z tohoto pohledu doslova proměňují planetu v něco, v jehož těle je obsažena mimozemská síla. Jablko, hruška, brambora: to jsou malá mimozemská světla zapouzdřená do minerální hmoty naší planety. Je to totéž světlo, které každý živočich hledá v těle druhého, když se živí (bez ohledu na to, zda se živí jinými živočichy nebo rostlinami): každý akt výživy není nic jiného než tajný a neviditelný obchod s mimozemským světlem, které prostřednictvím těchto pohybů koluje od těla k tělu, od druhu k druhu, od říše k říši.

A v jakém smyslu je svět spíše zahradou než zoologickou zahradou?

Svět je především rostlinnou realitou: jen proto, že je zahradou, v něm můžeme žít. V podstatě jsme nikdy neopustili ráj, nikdy jsme neopustili původní zahradu. Nikdy ji nemůžeme opustit. Být na světě pro nás lidi znamená být odsouzeni k tomu, abychom se živili tím, co rostlinný život dokázal udělat se sluncem a půdou, vodou a vzduchem. Je-li však svět zahradou, není to proto, že by rostliny byly jeho výsadním obsahem: naopak, je to proto, že tento svět stvořily rostliny. Ony jsou jeho zahradníky: ony tento svět tvoří, ony tento svět udržují při životě. My lidé jsme spolu se všemi ostatními živočichy předmětem kosmického zahradnického působení rostlin. Jsme jen jedním z mnoha jejich kulturních produktů, jsme jedním z nesčetných objektů jejich zemědělství. Rostliny nejsou krajinou, jsou ...

Článek můžete sdílet kliknutím na ikony sdílení v pravém horním rohu článku.
Reprodukce celého článku nebo jeho části bez předchozího písemného souhlasu deníku Le Monde je přísně zakázána.
Další informace naleznete v našich všeobecných obchodních podmínkách.
Veškeré žádosti o autorizaci zasílejte na adresu [email protected].
Jako předplatitel můžete nabídnout až pět článků měsíčně jednomu ze svých přátel nebo rodinných příslušníků díky funkci „Nabídnout článek“.

https://www.lemonde.fr/idees/article/2020/08/05/emanuele-coccia-nous-sommes-tous-une-seule-et-meme-vie_6048227_3232.html

Inu, soudruzi kapitalisté, nemaje oněch 18 € nutných k další četbě článku, jejímž výsledkem by mohla být vůbec první zmínka o dotyčném filozofovi v českém kulturním kontextu, vzkazuji vám, abyste mi každý příští den až do skonání světa hned ráno před 07:00 středoevropského času políbili prdel.