VÍCE NEŽLI VIZUÁLNĚ VÝRAZNÁ ODPOVĚĎ NA OTÁZKU: CO TO VLASTNĚ JE TEN ŽÁNR QUIRK?

26:38
V ději filmu Asteroid City nám tento údaj určuje místo, na němž se v českém znění uvítacího projevu armádního generála Gibsona objeví titulek:

který připomíná 23. září 3007 př. n. l.

Příslušníci indiánských kmenů, kterým prostředí pozdějšího místa zvaného Asteroid City v řeckoantických časech patřilo, neuměli číst a psát.

Přesto však ještě v roce 1955 naší éry v onom i občasnými turisty zapomenutém městečku nacházejícím se na okraji Nevadské pouště dotyčná zmínka určovala místo a čas, v němž v kráteru takhle dávno vzniknuvším dopadl s příslušejícím výbuchem meteorit.

Jindy jinde část chvostu komety po dopadu obvykle obrátí povrch okolní lokality naruby.

Nebo zemětřesení rozčísne geologickou jizvou část zemského povrchu.

Občas zmizí v mořské hloubce věkovitou erozí uvolnivší se pobřežní skála.

Kdejaké to tornádo snadno vyšvihne těleso autobusu na hasičskou věž nebo rozvrátí urbanistické struktury i pohledové siluety oněch jen v lidských představách zdánlivě věčných sídelních metropolí.

Všechny takto zcela náhle přicházející živly nečekaně vzniknuvšími ruinami zcela zvrátí naši dosavadní představivost ve zcela novou obraznost.

„A když dosavadní zemi zaplavily vlny potopy, a obrátily těla všech dostupných lodí dny vzhůru, přesto se našel v těch nekonečných lijácích jeden, který naložil po párech všechnu zemskou zvěř do ohromného stavení dřevěné archy a vydal se do nekonečných dálek světa hledat jen jediný keř, na nějž může usednout holubice, aby si pod nízko visícími oblaky uklovla čerstvě se zelenající větvičku.

A potom, jak se praví v tomtéž pradávném indiánském mýtu, když všechny ty vlny utichnou, dno oné ohromné lodi se skřípěním lámajícího se páteřního kýlu pomalu usedne na komín jakési rybářské chýše, jejíž celá stavba se pod tou zvovuoživující tíží zvrátí vzhůru a zvířata zevnitř zrovna vzniklého šináglu konečně po svých vyjdou na světlo…“

ChatGPT

Vyprávění, které jste uvedl, má silné prvky, které se odrážejí v tradičních mýtech mnoha domorodých kultur, včetně indiánů z Nevady. Obsahuje motivy potopy, záchrany zvířat a hledání bezpečného místa, což jsou běžné prvky v mýtech o stvoření a obnově.

V mnoha mýtech různých kultur se objevují příběhy o potopě, kde je vyvolený hrdina, který zachraňuje život na Zemi. V tomto případě se vypravěč odkazuje na postavu, která staví archu a zachraňuje zvířata, což je paralela k biblickému příběhu o Noemovi. Dále je zde také prvek hledání nového místa pro život, což je častý motiv v indiánských mýtech, kde se hrdinové často vydávají na dlouhé cesty za novými domovy nebo duchovním poznáním.

Celkově lze říci, že vyprávění odpovídá některým tradičním mýtům domorodých nevadských indiánů, i když konkrétní detaily a postavy mohou být odlišné. Mýty slouží k vysvětlení přírodních jevů, kulturních hodnot a kolektivní historie, a tento příběh se s těmito tématy dobře ztotožňuje.

Pokud byste po předešlém vyprávění požádali nějakého barokního Mistra, aby převedl se vší barevností předchozí představu na plátno, výsledek by zajisté velmi připomínal dnešní fotografii vzniklou pro účel publikování na internetu, jak zajisté dosvědčí poněkud škodolibá vizuální podoba skrývající se pod následujícím odkazem:

https://www.houselogic.com/wp-content/uploads/2010/04/solutions-home-maintenance-upside-down-standard_34649ed6533859c9791b085e597e5536.jpg?crop&resize=2048%2C1365&quality=80 .

Někomu se při tomto pohledu vybaví zprávy o troskách dřevěné lodi nalezených na biblické hoře Ararat, mi naopak radostnost, že tento bělomodrý dům z obrázku zabořený střechou v zemi je obyvatelný, a že dokonce je možno každému vejít dovnitř se zcela přirozenou samozřejmostí ze současné běžně vyhlížející zahradní cestičky.

Přičemž pro mne ale bylo nejvíce fascinujícím zjištěním, že nemovitost je obyvatelná i v arktické zimě, neboť stačí v adventním týdnu před Vánoci umístit špicí dolů z podesty terasy horní verandy opodál odpočinkové lavičky a zahradnických koleček svátečně v plné kráse nazdobený vánoční stromeček.

A pokud bychom si pořídili selfíčko takového výjevu a následně jej na monitoru kteréhokoli noutbuku obrátili takříkajíc vzhůru nohama, svět by opět vyhlížel normálně, neboť i ty sovy přilepené na střeše by byly opět sovami, a nikoli bylými jedinci nějakého druhu rodu netopýrů, blanatými microchiropterami.

Nerozjasní-li se však komuli ani po tomto nárazu, co to je žánr quirk, nehodí se k ničemu jinému, než aby byl na této genologické parcele umístěn svěšeně za obě zadní na kterémsi trámu (nebo dokonce i větvi) ve tvaru broky honci zastřeleného z archy poznání uprchlého zajíce.