Zhroucená

trošku jsem si vylila srdíčko..

Naspala jsem dvě hodiny.

Pokrok? Selhání? Ani nevím.

V pokoji mám věž z nádobí,

už se hroutí, jako já.

Můžu tě obejmout, mami?

Jo promiň, ty pracuješ.

Málo jím? No a co.

Mně umírá babička.

Chci se stihnout rozloučit,

vždyť už je tak slaboučká.

Takovou ji neznám.

"Musíš myslet pozitivně."

Jo aha. To jde tak lehce?

Ukaž mi, prosímtě, návod.

To byl fajn vtip, až se mi chce

smát.

Hhaha.

Hah.

Ha.

h.

.