Bulvární

Mezi zrcadly výhled na bulvár mám

Klenutou kapli svěcenou vůní rýmovníku

Panorama městské révy už nazpaměť znám

Vrbové křeslo usazené ve světlíku

Myšlenky koří se v pisoárech pod platany

A v hlavách vytrvalých, v umlčeném křiku

Ztrácí se siluety v oblacích z popelníků

 

A v tichém městě pořád modernější svět se rojí

Bezdomovci šťastní, fetují a pijí pod obojí

Prachové kresby v tvářích sinalých se zračí

Oproti davu přec se tito navzájem znají

Jen jejich zkřivená těla skladbu osudovou hrají

Pro oči nejisté zda mladí či starci

Však cynik neřeší, davy pohrdají

 

Jen já, v té okružní věži

mám vskutku krásně, moment pohodlný arci

Přemítám, s odrazem své duše ve světlíku

Navzdory nečasu v čase zvaném leden

Navzdory svobodě, odmítáme šanci

Soud se nekoná, kapitulace předem

Když další zákoutí plní se domnělými starci

Chtějí jen deku a vajgly vrstevníků

 

Přeju mírnou zimu těm nesmrtelným společníkům

Jste v tichém městě přec potřebnými psanci

 

A na lesklých cestách zase modernější svět se rojí

Vyžilé semafory prahnout po chvíli klidu

Všichni proti všem, radní neradí, jen zbrojí

Ve snech mizí utopická romance

Původní svět hrdinů a hodnoty slibu

odplouvá kanalizací, a ruka pomocná už není

Vizitka naše, marnivého lidu

 

Tak ženy oblékly konzumní pásy nudnosti

A muži místo klobouku a vůně hnoje

Zápasí jak kohouti o cenu hlouposti

Není divu kolik padlých tu je

Slepý chirurg jen nezraněné operuje

Snad vydrží mi do smrti ta víra v ctnosti

Jež tiché město

tolik potřebuje

---