Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFialky
Autor
Umělec
Život tíží tak, že touha hasne.
Pěst s tvrdými kotníky
rozdrtí ústa.
Udeř mě zas,
praví Klotylda.
Rozstřižený sníh
a čepice Helmuta Grokenbergera
rvou z korun zelenou paměť.
Řekni Tristanovi, že mlčíme
dýcháme vrbám na účes
tvým oknem poučen
mřít ni žíti tento život!
13 názorů
docela drsný jaro, koukám ... :) Přemýšlím proč páčit dveře, které se samy otevírají. Stačí přistoupit a počkat. Rok proběhne ani nevíš - pamatuješ si jen to, co bolelo.
Působivej text
Tenká čepice pod jezdeckou helmu? Mohla by být. Cítím ten smutek. Někdy provokuju.
Zajímala mne reakce. I kdyby byla Klotylda žena a chtěla...všechno, co si umíme představit, může být skutečnost a to je fajn.
Gora: a co když je Klotylda chlap a žádá o udeření svou manželku? Vše je relativní!
Zvláštní téma... násilí v poezii nevyhledávám a moc tu "touhu" Klotyldě nevěřím... poslední verš je dost archaicky pojatý.
...a propos mám fialky pořád, protože mám méněcenné cévní stěny, řekl lékař....,všude mám pořád modřiny, bez udání důvodu...