Něžná noc

Ruce bloudí po mapách kůže,

prsty kreslí cesty do neznáma,

luna se tiše dívá,

bílá svědkyně nahoty.

Nohy, spletené jako kořeny,

hledají oporu v peřinách,

klín je tajemství rozevřené tmou,

dech se ztrácí v polibcích.

Smích - krátký záblesk,

tichý výkřik radosti,

co splývá s nočním vzduchem,

jak vůně tvé kůže, svlečené, bez zábran.

Líbání je řeč beze slov,

příběh, co se píše na těle,

každý dotek kapitola,

každý vzdech tečka za větou.

A luna..

jen mlčky září,

držící v dlaních noc.