Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seU hrobu
Autor
Marťas9
U hrobu
Zas a opět
rok se s rokem míjí,
stojím u hrobu
nemám v těle síly.
Slzy tečou
po těch mých lících,
vzlykám tiše
tlumím sílu v plících.
Proč zde nejsi
stále stejný dotaz,
proč jen koukám
na ten starý obraz.
Odpověď však neznám
tu zná jenom anděl,
možná je to ten
co mne kdysi sváděl.
4 názory
Taky si chodím na hroby povídat, cítím se lépe, jako bych je všechny měla u sebe. Také věřím, že se jednou shledáme o to je ta ztráta míň bolavější... Díky za komentář
Já někdy nevím. Po těch letech přijdu, vytrhám přesličku. Zaliju pokryvné růže. Schovám pod ně tatranku a cigarety. Pozdravím tátu, povykládám novinky a řeknu mu, že ho mám ráda. Vím, že ví. Jednou spolu budeme hrát mariáš a nebo oko...
Zdravím, námět na tuto báseń mne napadla při navštěvě hřbitovu v den tátových narozenin. Tady už není 14 let, ale pořád to bolí. Byla jsem jeho jediná dcera, umřel mi brzy v 41 letech. Děkuji za komentář...
Truchlení má svůj význam a potřebuje čas - pokud se slzám jeden brání - můževto zbytečně trvat dýl a pak dělání umožní, zejména rukama, jít dál ... Uctít si, to hezké co bylo, lze i sílou jít dál - přeji čas na truchlení i sílu jít dál ...