Jaký obraz - taková poezie

Už to nezvládáš říkat tímto způsobem.   

Uondán krásou musíš  

vyrazit ven, do jasu.

A odpočívat. Samozřejmě, když se ti přihodí něco zábavného,

je to ok. Požadovat víc než toto by bylo divné,

od tebe, který máš tolik milenek,   

lidé, kteří k tobě vzhlížejí a jsou ochotni   

pro tebe mnohé udělat, ale ty si myslíš,

že to není v pořádku, protože kdyby tě opravdu znali,  . . .

Tolik k sebeanalýze. Teď

o tom, co dát do vaší básně-malby:   

květiny jsou vždycky hezké, obzvlášť ostrožka.   

Jména chlapců, které jste znávali a jejich sáňky,   

Raketky-ohňostroj jsou dobré-jsou ještě k mání?

Je ještě mnoho dalších věcí stejné kvality  

jako tyto, o kterých jsem se zmínil. Teď musíte

najít několik důležitých slov a mnoho podprahových,

nevýrazně znějících. Nabízela se mi tím,

že mi prodá svůj psací stůl. Najednou byla ulice jeden  

banán a břinkot japonských nástrojů.   

Všude kolem byly roztroušeny nudné testamenty. Jeho hlava

uzamčená v té mé. Byli jsme houpačka. Něco   

by mělo být napsáno o tom, jak to ovlivní vás,  

když píšete poezii vy:

nejvyšší stupeň úspornosti téměř prázdné mysli,

která koliduje s bujným jakoby rousseauovským olistěním a jeho touhou

něco pronášet mezi dvěma nádechy, a to pouze v zájmu   

druhých a vstříc jejich touze porozumět vám a opustit vás

kvůli jiným centrům dorozumívání, takže porozumění

může začít, a ve svém průběhu zůstane nedokonáno.

John Ashbery - Ut pictura Poesis