Japonská

Hrát si se slovy

Můžeš jak se ti zamane

Třeba napsat:

 

 

            .

            .

Cikády zpívaly

V dálce šumelo moře,

Když mrak slunce zahalil

            .

            .

 

 

 

 

 

A říct:

"To je japonská" a mám to!

Tam přece nejsou žádné metafory

A pak to najednou cítíš že?

Poezie v přítomném okamžiku

 

Takže můžu taky napsat:

 

                     .

                     .

 

             Japonská

 

A kráčí muž s igelitkou po rozjetém eskalatoru

 

A holuby žerou zrní

Co jim babky sypou z oken

 

A tam za rohem někoho zase okrádají

 

A řidiči troubějí

 

A všichni někam spěchají

 

A já chci řvát ("To se může? No vnitřní pocit autora ne")

/Zapomeňte na to/

 

 

A Nikdo tady neřve

 

        .

        .

        .

 

 

 

 

Já vím,

to je jako když tehdy Egon Bondy zrušil metaforu

 

Jen ne tak dobré

 

...

 

Ale já Hrabala nevykradl,

na t

o bych přišel tak jako tak

Fakt

          To Japonci

 

....

 

 

 

 

---