Chviličku

Chvilku jsem byl šťastnej
a zase zbylo jen prázdno.
Jenom v mojí hlavě něco zůstalo.
Něco, co tam kdysi bylo pořád
a teď se to rychle ztrácí.

Chvilku jsem bloudil mezi stromy
a věděl, že jsou tu se mnou.
Konečně sám a přesto jsem teprve teď
nebyl opuštěnej.

Tam někde v řece plul shnilej kmen
a připomínal krokodýla v Nilu.
Kolem byla spousta smetí a mrtvá
žlutá tráva.

Chvilku jsem byl pryč
od panelovejch králíkáren.
Od mercedesů a peněz.
Ó bože, a peněz.

Kolem byly stromy
a ptáci a řeka,
na řece polorozpadlý bárky,
na řece z olova...

Zima mi prostoupila tělo,
zima a láska.
Chtěl jsem objímat ty stromy
a bejt tu s nima dál.

A pak se sešeřilo a slunce
zapadlo do dýmu fabriky
a já se vracel do šedejch zdí
králíkárny, do světa samoty.