Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilenec z prázdného pokoje
15. 07. 2002
5
0
1262
Autor
ICE
Dusila výkřik do polštáře
Slaná povodeň
zaplavuje nekonečné planiny kůže
Otevírá se nová sféra
a právě ve stejnou chvíli
vznikl nový rozměr vesmíru
Strop se zachvěl
Lampa blikla
----------
Otočil klíčem v zámku
TIŠE …!
Vzduch nasycený pachem
zmírajících hormonů
V tak dávno opuštěném bytě?
První z paprsků ranního slunce
se sprostě vkradl do pokoje
Jen otevřené okno
narážející v pravidelných intervalech
do zdi
a tajné schodiště
vzadu za krbem …
atmosferu to ma, ju ju :o) a souhlas s Gastem, bez slanejch povodni se urcite da psat poezie :o)
nemám rád tajný schodišťata, nějak bych rád aby všechna prosvětlily paprsky slunce...Nové rozměry vesmíru ? ...nejsem proti :) Hezké!
Gastarbajtr
15. 07. 2002
jestli se tohle děje nevím. Procesy jsou jiné. Nic se neotvírá tak, že víte, že se zrovna to otevírá!
Pro metafyziku doporučuji Johna Donna - jak se to dělá.
všechno co napíšete nestojí za zveřejněníl, i když to v prvním plánu vypadá zajímavě - mnohé kritiky zmate "složitost" propojení více rovin. Ty kteří se smířili s Joycem však neošálíte!!