Racek

RACEK

     Objevoval se

     vždy na konci podzimu

     a objímal rozpětím svých křídel

     cestu, která nikam nevedla

     na které se odehrávalo

     celé to divadlo

     ve kterém všichni a všechno účinkovalo

     pod tíhou svých zavádějících masek

     které měly zabránit prozření

     Cesta, která nikam nevedla

     vedla tam, kam měla

     Jeho oči

     na konci podzimu

     pozorovaly ty dvě bytosti

     - já a ty -

     nácházející sebe sama skrze své ty

     ve chvíli kdy padl soumrak

     modrý měsíc zazářil

     na jedné straně cesty

     která nikam nevedla

     Jeho srdce zelo prázdnotou

     stejně jako stavba

     v jejímž výklenku se nacházel

     už tolikrát za sebou

     ve stejnou dobu

     na stejném konci podzimu

     zelo a zvonilo

     jako první sníh

     dopadající na všechno, všechny

     a na cestu, která nikam nevedla

     Jeho tělo zářilo jako ten měsíc

     ze kterého vylétly stovky takových jako byl on

     a za ohlušujícího křiku kroužili v hejnu

     nad cestou, která nikam nevedla

     - já a ty jsme to všechno viděli -

     Pak se ten jediný k nim připojil

     a navrátil se do modrého měsíce

     který rozlil po nebi svou oslnivou modř

     aby se noc změnila v den

     aby se hrálo divadlo bez masek

     aby cesta, která nikam nevedla

     vedla tam, kam neměla

     listopad 2001