svitani

ted pro miho kamarada co nikdy neukazal zada jen pro toho silence co z hladu pocita mravence ve svem byte na konci velke site tech mravencich ulicek tam zivot nema nadeji jen zablesk v male slepeji v bahne vytesane ten zablesk to zivot je vzdy na nem zrak ustrne toho miho kamose co dostal se ted do kose do kose s odpadem kde kazde zhave srdce odumira chladem to misto veru spatne je a jedina ta nadeje co chladu trohu odboura na teplu vsak neprida ta nadeje to usvit jest ted ceka zdali prinese mu lest ci snad neco noveho neco vskutko dobreho neco nac cely zivot ceka a tak krici do daleka tak uz vstan ty zhava hlavo ukaz mi to svate pravo to pravina zivot cestu pres ten velky plot tam misto jest kde i ja zit mohu a slibuji modlit se k bohu vidat kazdy den tu chvily kdy slunce vyrazi ke svemu cili tak tam i ja stat budu a zit treba jak diogenes v sudu jen pro ten jeden okamzik jen pro tu moznost utect z tmaveho mraveniste nechat se lidma unaset jak male kliste az tam kde potom pred nim ja hlavu svou zvesela sklonim a podekuju za ten dar za vyplnene prani za to ze spatril jsem sve posledni svitani sean lee

---