Výlet

Výlet

Zmatená cesta domů stále nekončí.

Světluška vyrábí své nevysvětlitelné světlo.

V kaluži svých vlastních chcanek

se odráží můj obličej.

Je v ní také odraz lampy,

kolem níž poletují obří můry.

Na krku mají zavěšené pískací mušle,

na něž kvílejí své noční rekviem.

Vítr si pohrává se stébly trávy.

Květy se vlní a působí jako moře.

Opodál leží vyschlé psí hovno.

Už dávno ztratilo svou vůni.

Ohromný orientační bod

nabádá k sexuálním choutkám.

Bohužel tu jsou též feromonové pasti,

ve kterých se topí brudibáři.

Mouchy a červy, pilní rozkladači,

si prohlížejí přejetého ježka.

Octomilka si mne přední nohy,

protože se zase dobře najedla.

Chuchvalec bílého hnisu

vytéká z rány plné páchnoucího dehtu.

Čím je pro mě psylocibin?

Je nádrží myšlenek.

Otočte kohoutkem a nechte vytéct

miliardy nápadů v jediný okamžik.

Sametový pocit v hlavě.

Kde najdeme východ?

Východ slunce?

Né, východ domů.