Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše Psyché je hlubina
Autor
zolli
Básnička pro kluka, co si musí číst sám. Ostatním. Je mi líto, že možná neznáte antickou mytologii. K této básni je nevyhnutelná. Tak jen pár vět…O Psyché psal Ovidius ve svých Proměnách. Tuto pohádku tam vypráví pro rozptýlení jedna stařena krásné mladičké dívce, kterou zajali lupiči. Jde o příběh pozemské ženy do které se zamiloval sám Bůh lásky Erós a tajně si ji unesl do svého paláce. Pro nám neznámé důvody ji držel v tajnosti. Tutlal, lump, i svůj původ a ona kráska nikdy nespatřila osobu svého nejdražšího. No nikdy….., až do chvíle, kdy pod tlakem svých vychytralých sester (které jí záviděli) se pokusila jeho identitu odhalit, byť tím porušila svatý slib daný svému nejdražšímu. Když zjistila (– trochu podvodem-), že má za milence toho nejbáječnějšího „chlapa“ pod sluncem, ehm promiňte – na Olympu. (Bez Dia…Zeus, bez tvý schovývavosti bych neus´ - Prominte pane Suchý, kradu!) V tom momentě vše prasklo, tedy se popálilo (olivovým olejem) v jehož bolestném žáru se Érós stal lehce nepříčetným. Maje nádherná a pochopitelně vzletná (vždyť je Bůh Lásky) křídla. Chtěl jí naštvaně frnknout. Ona zmámená láskou (o to prudší čím jí byl pochopitelnější) se uchytila jeho nohy. (Papouš…nohy sou pařátky – to jen vsuvky pro pár přátel:o)) …No vše dopadlo pochopitelně dobře…je to pohádka a nejoblíbenější story Červené kroniky Antiky… Jestli ste si TEĎ voddechly, že hurá, konečně pochopíme vo čem ta zolli píše..omyl! :o))))) Těžko! Ale teďek Vám to alespoň něco málo dá… Joóoo, to v zavorkách kurzívou jsou pouze myšlené věty, tak se jich nezděste! Já Vám taky nesahám do svědomí co se Vám honí v kotrbách. Dík za trpělivost! Básnička: PSssss(t): Kerberos? To je taková psí vobluda…něco jako hafan ze Psohlavců, ale s třema palicema. (tomu samočtoucímu…..a hele nečetla, ale tuší ;o)))) Hádés, to nejni chovatelská stanice pro kobry, ale přesto plná i hadů…jde vo PODSVĚTÍ.) Krucíííí kluci a holky promiňte já z vás vopravdu dnes dělám voly…To je prostě tak, když kravka narazí na bejka a má pocit, že se chce vo to štěstí podělit…
Měla jsem na noc Amora.
MOR HO! Vlít rovnou do dvora.
Do dvorců a křídel z Petišky
Vylétá krajka do výšky.
(Já bláznivka stelu pelíšky)
Měla jsem na noc Kupída.
Kupí se strach, že nehlídá
v Hádu bezhlavě Kerberos,
když do stínů vejde i Érós.
Hoří ve tmě lampa oleje.
Pravda ta studeně poleje?
Koho má Psyché v náručí?
Náruživost snad poručí
pozemšťance nebýt hloupá,
ač ústa jsou trochu skoupá.
(Dá Zeus ať se neskoupá)
Nerada pálím. Máš strach o křídla?
…co když jsem se v Tobě vzhlídla?
Zajali snad dívčinu lupiči?
Inu i lidé se opičí!
(zase sem snová…Do píči!)
Mám obavu, že jsem z Darwina.
Zabalím si ji do vína.
(V Meinlu mi nakoupil blína?)
Dík za rady mé milé sestřičky.
Lásku si rozpráším ze střičky?
(Aerosol mrtvých solí,
kde kluzko pohmatem bolí)
Ulpím na šikmé ploše.
Třeba je POKLAD v troše…?
(Na bláto máš galoše!)
Budu Tě držet za nohu.
Třeba tím Osudu pomohu
vznést se nad má zřídla.
(po víně sem si říhla)
Atmosféra ve výšce zřídla.
Dusí mne těžké představy.
(z čeho máš, holka, obavy?)
I stíny jsou reálné postavy.
Tak vzhůru! Pojďme do Delf
ptát se Bohů, kde můj elf,
trhá kvítí z listů Shakespeara,
kde své sny z květů posbírá?
Kde rostou stromy mízy
a kam tak náhle mizí?
(Nebudem´ si, už dnes, cizí?)