Setkání

"Co vidíš na dně tej sklenice?"

"Zmar a skázu..."

"To je pro náš druh lidského pokolení tipycký."

"Dá se z toho vůbec nějak vystoupit?"

"Zrkz márnici..."

"To vím taky! Jinak ne?"

"Jistě. Přistoupením na pravidla slizkosti civilizace...Ale nevím jestli to není horší než patolka."

"Chmm...Ty mluvíš jak kdybys už tam jednou byl."

"Kde? Na patolce? Jo dělal sem tam zřízence."

"Proč si ze všeho musíš dělat srandu?"

"Protože mi už v životě nic jinýho nezbylo."

"Jo vlastně...Já vím ubohá oběť slizké, nepřejícné a chamtivé společnosti. To už sem slyšel."

"Tak proč se ptáš?"

"Protože ti nevěřím. A ty sám svýmu příběhu taky nevěříš!"

"Tak já ti něco řeknu. Neevěřím, ale tohle je poslední možnost, jaxe postavit tomuhle zasanýmu světu. Kdo prokáže slabost toho to smete, proto nikdy nesmíš dopustit, aby sis přiznal chybu, vždycky to hoď na někoho. Ty seš jen ten nejlepší, to ostatní za to můžou..."

"Blbost! To snad nemyslíš vážně!"