Konec

Myslím na ni, miluju ji, lituju ji,

cítím v sobě lásku,

ale vím, že nedá mi ji,

miluju tu božskou krásku,

vždyť co ona dává v sázku,

Ano mnoho, sebe samou,

svojí mysl, svoje tělo, svojí duši,

představuji si ji semnou jak zalití jsme travou,

oboum se prohání to samé hlavou,

Ano představuji si ji nahou,

tak krásnou a tak mladou,

Dost, zmáhán teď sem představou svou,

To nebyla láska, to jen byl sen,

jímž dodnes omámen stále jsem,

ten sen mě nádherně tmou vedl,

a teď do deprese svedl,

zapomenout, láskou jsem nucen,

Ano miluji ji jen,

a přesto zabiji ten sen.

Ano zabiji ten sen.