Zrcadlo, zrcadlo

Zrcadlo, zrcadlo

Zrcadlo, zrcadlo

odpusť mi já nejsem zdejší,

jenom mě tak napadlo,

co povím té nejkrásnější.

„Má princezno, mořská panno

z paláce ve starém vraku,

já žiji jen pro tvé ano,

však unikám tvému zraku.“

„Přec doufám v duši ve skrytu,

že pošleš mi po vánku skvost,

až procitneš za úsvitu,

svůj polibek na dobrou noc.“

Zrcadlo, zrcadlo

nezlob se už prosím na mě,

pro otrávené jablko

za chaloupkou reznou sáně.