Nocipán

Ulice v podzimu se do hlavy tlačí,

zapadává tě listí, nevidíš už barvy.

Teď  ještě panáka a poslední přání

i když se jen tak nesplní...

Možná si necháš něco zdát,

další den za sebou a město tě volá,

pouliční lampy ti kreslí svatozář,

oči se lesknou, je to horečka dlouhých nocí.

Běž, no tak utíkej a nech si něco zdát,

ráno tě dohoní a před sebou se neschováš.

Běž svojí ulicí a dveře hospod otvírej,

je ti snad jasný, že před sebou se neschováš.