Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Michaela

07. 08. 2002

784

Autor

Lost

Stojím kousek od tebe,

do mozku mi proniká vůně,

vůně tvých dlouhých, hnědých, hebkých vlasů.

Třeští mi v lebce,

okupuje každou buňku mého těla.

Děláš ze mě bezduchou loutku,

aniž bys něco řekla,

aniž by ses mě dotkla....

....aniž by ses pohla.

Fetuju tě

a proklínám svůj organismus za to,

že mě nutí vydechnout.

Áda116

15. 11. 2003

Dát tip

Moc se mi nelíbí poslední sloka, ale to ostatní je moc povedené.

Navždy_Tvůj

17. 11. 2002

Dát tip

proč roklínat za to že vydechnout ? připadá mi že popisuješ nechtěnou závislost na Lásce, tak by tam mělo být spíš nedechnout :) První sloka moc pěkná, škoda že i ostatní nejsou stejné