Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž přimhouříte oči
18. 03. 2000
0
0
617
Autor
Hanička
Když přimhouříte oči a místo slunce, vidíte přes řasy na obloze zlatou kuličku, je vám veselo...
Nejste sami, kdo občas zabředne do šedých mraků...
Je tady stále naděje
Existuje i vítr, který dá zas vše do pořádku.
Jen aby nepolámal stromy, které vás chrání před žárem, ke kterému tak spěcháte a nevíte o něm to podstatné:
Právě on způsobuje, že mhouříte oči...
Tak promin Písmáku...
Kazdý clovek hledá pro sebe místo na svete. Zkresluje
si spoustu veci podle sebe...
Nevím, já verím, ze existuje neco jako Síla, Nejvyssí, Buh
je jedno, jak to nazveme...
No, tak ten vítr...funguje to jako zpetné pusobení...
Stromy...duchovní ochrana, kterou má kazdy clovek...
Polámat je to zpetné pusobení muze tehdy, kdyz to uz
nejde jinak...Treba se nekomu stane hrozno nestestí...
Stromy nás chrání pred zárem...Mnoho lidí se snazí
vysvetlit pojem Boha, myslí si, ze to ví atd...pak k nemu
spechá... a neuvedomuje si, ze ten zár, ke kterému
spechá...to znamená jedná podle obrazu, který si sám
utvoril...zpusobuje, ze mhourí oci ...zkresluje...to znamená,
ze pokud se mu stane nejaké nestesí, tak vinu uvaluje na
Boha nebo nekoho jiného...
A pritom je vinen sám...
Ale je to tezké k pochopení, ze jo...
Pokud se ti to zdá uhozené, tak mi klidne napis...
rybicki@volny.cz
... v duchu pronáším slova těch, kteří psali nade mnou ... tak tak tak tak ... kytička, krásná kytička ...
Tak jako slunečnice s každým dnem
pročítám se Písmákem...
Saju slunce sílu tvou,
až je můj krk spirálou :-)))
zajímavé, opravdu zajímavé......
že by další optimista v písmáckých pastvinách---