Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Final destination

23. 08. 2002

1942

Autor

Indy

To sem takhle před čtrnásti dny přišel celkem vyladěnej na Kváďák (nejhezčí děčínská vyhlídka) a chvilku tam rozjímal nad všim možnym i nemožnym. Když sem odcházel nálada byla ta tam a nakonec mi na papíře vyvstalo tohle. Něco tak odporně pesimistickýho sem snad eště nenapsal.

Jsi kaňon v němž se umírá

jsi Slunce které usíná

za masou hor a skal

kde nechat chci svůj žal.

Netušit víc žes kdy byla,

netušit víc žes kdy žila

smutek jen měs přinesla

víc nic a hneds odešla.

Zapomeň už na mě

stejně jak já ne Tebe.

Jsi z citů nejvíc bezcitná -

Lásko! Už Tě nechci znát.

Klárka

23. 03. 2003

Dát tip

nojo, to vona dělává, když končí.

Indy

10. 03. 2003

Dát tip

Klárka: Nooo, je to celkem hezký. Jenom mi to trochu příde jako by se mi ta m rcha láska vysmívala rovnou do obličeje.

Jsem propast pro smrt spočtená jsem hvězda nejmíň vzdálená za zástupem těch vysokých, na kterých nezůstal tvůj smích. Zapomeň dokonale. Smíš. Nikdy jsem nežila. Vždyť víš! A smutek, co se prostírá... je moje v tebe nevíra! Říkáš mi, že jsi zapomněl? A přesto básníš o mně? ... žel, jsem oboustranná mince, citu na líci dost a rub v bezcitu.