Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa řetěze
Autor
Sirius
Nejlíp se mi tvoří, když mě něco sss...štve. A tak vzniknul i tenhle výlev... Jestli jsem něco někde nevyjádřila dost pochopitelně (to, co mě přijde samozřejmé, někomu nemusí), tak mi to prosím račte sdělit. Též vítám jakékoli připomínky k problému (marně přemýšlím, jestli to dát do uvozovek). V mém okolí totiž není nikdo nezaujatý, kdo by se k tomu mohl vyjádřit, což je taky důvod, proč to cpu na Písmáka. Jak je to /příp. bylo/ u vás?
Když se mi stejská,
život je kýč,
slza se blejská.
Pusťte mě pryč!
Pomůže vypadnout
ze známých míst,
myšlenky nechat plout,
uvolnit píst.
Bloumat si samotou
klidného lesa,
do hlíny rýt botou
a tiše plesat...
Není to lehká
věc, jak to zní,
stvoření křehká
jsou příbuzní.
"Do lesa? A sama?
No ty ses zbláznila!
Procházka lesama
dost holek zabila!
Sama tam nemůžeš,
hlavně ne za šera,
kdo ti pak pomůže,
když přijde příšera?
Za prvním stavením
bez svědků zkusil
páchat představení
kdejaký úchyl!"
Prostě mě nepustí,
prý že se za ticha
málokdy nespustí
nekalá pleticha.
Do lesa nesmím
udělat šlápotu.
Bohužel nesním.
To má být k životu?
Co je jim platné,
že maj mě zdravou,
když jevy špatné
táhnou jim hlavou?
Že každej neřád
páchá zlé věci,
nemůžou pořád
držet mě v kleci!
Jak dlouho vydrží
dělat mi ocásek?
Chvíli se udržím,
budu jak maňásek.
Brzy však zešílím
z života v krabici.
Jestli se nemýlím,
praštím je palicí:
Při první možnosti
asi se trhnu,
vezmu pár drobností
a (s)prostě zdrhnu!
Jen spousta řečiček
je to, vždy't vím,
výchova dětiček
daří se jim.
Vždyť to nafukuju
jak malej spratek.
Až se vzpamatuju,
to bude svátek!
Jak malej blbeček
dělám tu machra,
hromadu keciček
huba mi tlachá.
Plácám tu do dubu
už spoustu roků.
Namelu si hubu
při prvním proku!
Vždyť nemám náturu
jak bídnej chlap,
nepůjdu na túru,
jsem prostě srab!
Dál budu bez děsu
poslouchat znova,
jak úchal jde k lesu
mě znásilňovat...
Těžko mi z bludů
do hlavy leze:
Navždycky budu
na řetěze!