GILOTINA

Já mám moc,

já mám říši.

Jsou dva světy

a já jsem uprostřed.

Jsem středem všeho.

Tohle je evoluce.

Já jsem z ní vzešla.

Váš výtvor,

jsem dcera revoluce,

předurčena vládnout vám všem.

Nic necítím.

Nemám co ztratit.

Nejsem jen dřevo a kov,

jsem myšlenka,

jež člověk spoutal.

Slyšela jsem řev davů,

výstřely které zabíjí.

Zbraň je mocnější než Bůh.

Mrtvé jsou ideály,naděje a sny.

Není pravda.

Jsem jenom já!

Jenom já znám heslo,

jenom já mám klíč.

Já mám moc a můžu si hrát.

Nejsi pro mne nic

než špína a bláto.

Klečíš mi u nohou

a prosíš o odpuštění,

místo toho tě tnu.

Mám mnoho,

ale nikdy nemám dost.

Cítím jak po mě sahají duchové mrtvých

a stahují mě zpátky do pekel.

Ale moje je říše.

Tolik krve uplynulo,

ale nyní je tady a teď

moje říše.

Nic jí nestojí v cestě!

Viděla jsem pád tolika jiných,

ale ta má zůstane stát

na věky věků.

Jednoho dne na věky věků.