Apokalypsa

vzal si svojí zbraň a vydal se směrem k supermarketu, kde parkovalo U.F.O. Párkrát se pořádně nadechl a začal s přibližovacím manévrem. Plížil se travou až k vesmírné lodi nepřátel. Billovým bystrým smyslům neuniklo, že U.F.O. není z pevného materiálu, ale z nějaké látky. Nebyl čas nad tím přemýšlet. „Nejspíš je to nějakej speciální mimozemskej materiál,“ blesklo mu hlavou. Pomalu a nenápadně se přesouval k tomu, co vypadalo jako vchod. Puls se mu zrychlil na dvojnásobek. Dech měl tak rychlý, že ani nestíhal dýchat. To vše doprovázelo neskutečné sucho v krku. V hlavě mu duněl tlukot jeho srdce a po želvím převleku stékaly krůpěje potu. Začal dostávat strach. „Musím to vydržet. Závisí na mně osud celého světa,“ opakoval si stále dokola. „Teď tam rychle vpadnu a všechny pokosim!“ Pud sebezáchovy musel jít stranou. V rukou třímal svoji zbraň. Prst měl křečovitě přitisknutý na spoušti. Dva rychlé skoky a byl vevnitř. Na nic nečekal. Zamířil na pár obrysů ukrytých vpravo. Ale další zahlédl nalevo a spousta jich stála před ním. V temnotě nemohl spočítat, kolik jich tam je, ale byla to hodně velká přesila. „Poslední možnost. Začnu zběsile běhat a bezhlavě střílet okolo sebe!“ Jak to vymyslel, tak také udělal. Běhal ze strany na stranu a mačkal spoušť, co mu prst stačil. Jeho superzbraň však z nepochopitelných důvodů selhala. Je konec. Není úniku. Selhal. „Vzdávám se!“ procedil mezi zuby. Najednou se všude kolem rozsvítilo. Chvíli trvalo než se mu zúžily zorničky, takže po tuto chvilku byl oslepen. „Překvapení!“ ozvalo se ze všech stran. Pak následovala známá melodie: „Happy birthday to you, happy birthday to you.“ Pomalu se mu vracel zrak. První, čeho si všiml, byl obrovský transparent s nápisem: VŠE NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM, BILLY!! Byl tam každý. Všichni z města. Mary se vrhla Billymu kolem krku. „Kde jseš? Čekali jsme tě mnohem dřív! Už tu trčíme dva dny. Dokonce jsme pro tebe pronajali cirkusovej stan.“ „Já, já já  myslel, že je to U.F.O.“ vykoktal ze sebe Billy. „To je sladký!“ řekla Mary a dala mu polibek. Nakonec se vysvětlilo i to, proč nebyl nikdo v televizi. Billy dělal jako ročníkovou práci do školy rušičku a ta evidentně fungovala. Billymu teď tekly slzy štěstí po jeho želví hrudi. Každý mu osobně popřál. Od každého dostal dárek. „Měl jsem si sem vzít trolejbus,“ žertoval s lidmi. Slavilo se až do ranního kuropění. Jak to bývá, všechno dobře skončilo. Ale mějte se na pozoru. Tam někde venku je pravda.