loď

-*-

Zábradlí na moři

houpá se , houpá

psí vlny rozráží

padlá zlá kroupa

stožár je vratký,

loď pomalu padá

koš - vzorem skládky -

shluk lidského stáda

 

Pějme - li leje

kdo kleje , se smějme

a vstříc přes peřeje

sůl , led , vodu lejme

 

zrcátko auta dlí uprostřed cesty

popouští metr - jak pás - dál a dál

řidič má klíč v kapse náprsní vesty

klíč dveří pokoje , kde sen se zdál

 

tělo se potí ,

snad lehce se chvěje

duch se jen letmo mihne a blýskne

podpráh se fotí

prázdnota  -   zeje

kluk ( zvonce ovcí ) on před hroznem pískne

 

z plachet prak práší

pak "prásk" , "puk " a rána

jak praskla , se vznáší

ty stěžne ,  ty rána  -

 

Jak časem se smije

lak z lodi , pach dřeva

ta loď   -   utopie

korsár  - její střeva

 

a z leva a z prava

dlaň v bílém k nám mává

a z hora a dolů

včas shoříme v molu

 

to v hodinách červ , v křeči , leč peče.

Jen jediný nerv

v té řeči

přeteče

 

 

---