Krajině Tvé

Červený kamínek leží tu na cestě,

lesem vznáší se vůně hub.

Raději stokrát projít se, než čekat.

Na stráni z betonu o stromech rozjímám.

Mlhavý podzim zas odí Tě do krásy,

nad úzkou pěšinkou ženou se mraky.

V náručí objímat, lehce se dotýkat.

Celou Tě probádám, v měsíční záři.

Krajinou překrásnou nocí se toulám,

zavírám oči a radostí křičím.

Krajino překrásná ráno Tě probudí,

se mnou ve Tvém náručí.