Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšecky krásy světa
Autor
Miler
Všecky krásy světa
Všecky krásy světa
a plno ještě hezčích věcí,
co už ani vnímat nemůžu,
protože co může být krásnější
než lidské utrpení?
Rázem stojím na pilíři Karlova mostu,
ale ani tady už nic nezbylo,
všechno vzala velká voda,
jenom pasivně přihlížím,
jak se stávám hlavním aktérem zkázy.
Tohle se nedá zvládnout,
slzy mi zůžují obzor,
dopadají k zemi,
kde splývají s ranní rosou
a motýli už to ani nepoznají.
Cítím, jak mě kus ubylo
a další kousek s dalším kubíkem vody,
který pode mnou proteče.
Nemůžu dýchat,
asi už jsem dávno pod vodou
a tohle všechno je jen smrtelná agónie,
dříve než vypustím duši
a odevzdám se věčnosti.
Všecky krásy světa jsou rozmetány
do všech světových stran a to,
co z nich zbylo,
jen se studem ve tváři
vystavuje své slabosti.
Sirény kvílí,
až mi z toho popraskal vosk v uších,
ohlédl jsem se zpět a zdálo se,
že krve už tam bylo víc,
ale pořád ne dost
a všecky krásy světa mizely v té nádheře.
Ale to není moje věc
a rozbouřená řeka taky není moje věc
a můj život není moje věc,
protože co netrvá věčně,
jako by nikdy neexistovalo.
Vychutnával jsem si lásku všemi smysly,
její nadpozemskou krásu,
její andělský hlas,
její sametovou pleť,
její omamnou vůni
a její vroucí polibky-
ty jsem měl nejradši.
A můj šestý smysl
to byl můj rozum.
Řekla mi:
„Budeme kamarádi.“
K čemu?
Kamarádů mám spoustu,
ale lásku nemám žádnou.
Vím, že čím déle ji budu dobývat,
tím více si jí potom budu vážit,
a proto doufám, že to potrvá
celou věčnost!
Zatmívá se mi rozum,
píšu si parte
a bůh se na to klidně dívá
a opravuje mi hrubky.
Chce se mi křičet
ááááááááááááááááááááá
už néééééééééééé,
copak to nechápete?!
Vždyť já jí hrozně miluju!!!