Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž jednou
17. 09. 2002
4
0
1510
Autor
beruška2
Těm co budou tu až já tu nebudu
Až jednou docela opustím tento svět,
až ve zdech starého kostela
za odpuštění prosit budu naposled,
nechci mít zástup dokola
a falešnou slyšet chválu pět.
Ke mně tam přijďte posedět
jen vy, blízcí mí milí.
V myšlenkách svých ohlédněte se zpět
a odpusťte mi, co odpustit jste nestačili.
Bez smutku, slz a v pousmání
darujte mi tu krátkou chvíli.
Mlčky, jen v tichém rozjímání
hledejte klid a nové síly.
Až zhasne svíce dohořelá
a ztichne varhan hlas,
zavřete dveře od kostela
a nechte plynout čas.
Protože je mi smutno z toho,že jednou budu muset opustit tenhle svět ve kterým mi je často moc zle, ale přesto tu chci být.
:-(
Severkanova
17. 09. 2002
Podbízíš se rýmům inverzí (převrácený slovosled), to nedělá dobrotu. Zkous používat vlastní jazyk, tobě blízký. Jinak ti nikdo neuvěří.