Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamota uprostřed davu
Autor
Redie
Nevím, jestli se vám tahle básnička bude líbit nebo ne, ale já ji mám hrozně ráda, protože si myslím, že tenhle pocit zažilo víc lidí než já. Hezký čtení. :o)
Samota uprostřed davu
Jako neúnavné vločky, co bíle barví nebe,
Jako kapky deště, co smývají smutek a zášť,
Jako mrazivý vítr, co do tváří zebe,
Jako paprsky slunce, co nabízí svůj plášť.
Jako kdyby jsi chtěl lásku brát a neměl zač,
Jako kdyby´s se chtěl na svět smát a znal jen pláč.
Jako kdybys jsi létal v oblacích a neztratil hlavu,
Jako kdyby jsi cítil samotu uprostřed davu.
Jako kdyby jsi stál uprostřed miliónů lidí,
Jako kdyby jsi cítil jejich strach,
Měl pocit, že Tě všichni vidí,
A Tobě připadá, že každý z nich je vrah.
Zabili štěstí, krásu i lásku,
Zabili všechno, co je v nás,
Zabili a já prohrál svou životní sázku,
Když řekl jsem: „Jsem jeden z vás!“
Cítím chlad a ztrácím hlavu,
Připadám si sám,
Zažívám samotu uprostřed davu...
…ani nevím jak.
Jako neúnavné vločky, co bíle barví nebe,
Jako kapky deště smývající rám
Žiju ze samoty a hlavně z Tebe,
I když uprostřed davu jsem vždycky sám…