zemřel

Ledové království zavřelo bránu,

Tvůj úsměv, Tvé oči, Tvé rty a Tvůj nos,

v ledový kámen jak kouzlem se promění,

když slunce nesvítí, když zhasne tvář.

Z Tvých řas jak z rampouchů na střeše

blyští se slzička černá, jak černá je noc.

Co je v ní ukryto za hříchy za bolest,

 že místo Tebe teď stojí tu led?

Na místo srdce teď v sobě máš kámen,

nevidíš, neslyšíš svět kolem nás.

Slunce Tvé duše už zapadlo za hory

a uvnitř Tebe je nic než jen tma...